Z dějin komunistické strany - část 10.

Přidáno v úterý 17. 7. 2012 V moderních dějinách Československa není nic lepšího, upřímnějšího, čistšího a obětavějšího, než hrdinství komunistů a komunistické strany v boji za skutečnou demokracii. KOMUNISTÉ po válce (I.) 9. května 1945 tankové jednotky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva osvobodily v ranních hodinách Prahu. Rudá armáda ve stejný den osvobodila i Chomutov, Bílinu, Louny, Šumperk, Mohelnici, Moravskou Třebovou, Prostějov, Velké Meziříčí, Jihlavu, Havlíčkův Brod a Třebíč. Česká národní rada vydala provolání vyzývající všechny pracující, aby ihned nastoupili do práce a umožnili tak návrat k mírovému hospodářství a aby všechno obyvatelstvo pomohlo při likvidaci následků války. Ve stejný den byla v Bratislavě uspořádána národní manifestace na oslavu vítězství nad fašistickým Německem, na níž promluvil Klement Gottwald. R. J. Malinovský 10. května přistála v Praze na Kbelském letišti v 15.30 hodin letadla s první vládou osvobozené republiky. Vládu doprovázel maršál Sovětského svazu R. J. Malinovský a velvyslanec Sovětského svazu v Československu V. A. Zorin. Na letišti vládu uvítal generálplukovník tankových vojsk Sovětské armády P. J. Rybalko, členové České národní rady, četní představitelé Sovětské armády, českého veřejného a kulturního života. Členové vlády projeli ulicemi Prahy, pozdravováni obyvatelstvem, na Pražský hrad, kde se ještě v odpoledních hodinách konala první schůze vlády. Ve stejný den Ministerstvo zemědělství vydalo výzvu, aby zemědělští dělníci, deputátníci a pracující rolníci nečekali na vydání zemědělských zákonů a převzali prostřednictvím národních výborů do svých rukou konfiskovanou půdu. 10. a 11. května osvobodila Sovětská armáda města České Budějovice, Hradec Králové, Beroun, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jindřichův Hradec, Kladno, Litoměřice, Mělník, Mladá Boleslav, Náchod, Pardubice, Pelhřimov, Rakovník, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy Žďár nad Sázavou, Jičín, Karlovy Vary, Kolín, Kutná Hora, Písek, Nymburk, Příbram a Tábor. 11. května u Milína na Příbramsku rozdrtila sovětská vojska poslední zbytky hitlerovských vojsk na území Československa. V Československém rozhlase přednesl náměstek předsedy vlády K. Gottwald Provolání vlády, v němž vyzval všechen lid k budovatelské práci. Bylo založeno nakladatelství Svoboda jako účelové zařízení ÚV KSČ, jehož úkolem bylo vydávat politickou a pokrokovou literaturu. 12. května začal opět vycházet časopis Svoboda, list komunistů na Kladensku. Od roku 1960 vycházel jako tiskový orgán středočeského krajského výboru strany. V květnových dnech začaly ve všech krajích vycházet komunistické časopisy. Pochodeň v Hradci Králové. V Plzni Pravda, v Žilině Deň, V Olomouci Stráž lidu, Průboj v Severních Čechách a mnohé další. 15. května vydala Slovenská národní rada nařízení o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví. První československý armádní sbor v Sovětském svazu byl reorganizován a přejmenován na Československou armádu. Byl tak vytvořen organizační rámec budování lidové armády na celém území republiky. 18. května se v Praze konalo zasedání ÚV KSČ. Projednalo zprávu o činnosti posledního ilegálního vedení KSČ, zprávu o pražských národních výborech, o organizaci žen a reorganizaci ústředního vedení strany. 19. května podepsal prezident republiky dekret o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nacistické okupace a o dosazení národní správy na majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. Vláda schválila Směrnici ministerstva vnitra pro okresní a místní národní výbory. Ústřední rada odborů vydala výzvu k dělnictvu a zaměstnancům všech závodů, nazvanou Do továren a Roztočte kola! 8. června uzavřely Komunistická strana Československa, Československá sociálně demokratická strana a Československá strana národně socialistická dohodu o společném postupu při řešení zásadních otázek a naplňování Košického vládního programu. Zdeněk Fierlinger I. S. Koněv 19. června podepsal prezident republiky E. Beneš dekret o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (tzv. velký retribuční dekret). 21. června podepsal dekret o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Dekretem byla zahájena první etapa pozemkové reformy. Celkem bylo zkonfiskováno 2 946 395 ha veškeré půdy, z toho 1 651 016 ha zemědělské půdy. 29. června byla v Moskvě podepsána smlouva mezi Československem a Sovětským svazem o vtělení Zakarpatské Ukrajiny do Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V červnu a červenci se konaly krajské konference KSČ. 9. července zaslal maršál Koněv předsedovi československé vlády Z. Fierlingerovi telegram, v němž oznámil, že na jeho příkaz bude Československu předáno přes 2500 kusů plemenného a jatečného dobytka ze zásob Sovětské armády. K. Gottwald přednesl v Praze ve Slovanském domě významný projev k okresním a krajským funkcionářům KSČ. Od 17. července do 2. srpna se v Postupimi u Berlína konala konference spojeneckých velmocí za účasti. J. V. Stalina, H. S. Trumana, W. Churchilla, kterého později vystřídal C. Attlee. Byly stanoveny zásady budoucího uspořádání Německa na základě demokratizace, demilitarizace, denacifikace a dekartelizace. Konference ustavila Radu ministrů zahraničních věcí a uznala spravedlivý požadavek přesídlení německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska. 20. července podepsal prezident Beneš dekret o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a nepřátel státu Cechy, Slováky a volyňskými Čechy. Velvyslanec Sovětského svazu v Československu V. A. Zorin zaslal dopis předsedovi československé vlády Z. Fierlingerovi, ve kterém oznámil rozhodnutí sovětské vlády poskytnout obyvatelům Bratislavy potravinovou pomoc. K 31. červenci měla Komunistická strana Československa v českých zemích 597 500 členů a 8 467 základních organizací. 5. srpna byla v Praze zahájena výuka na Ústřední škole KSČ. V zahajovacím projevu K. Gottwald zdůraznil nerozlučnou spojitost marxisticko-leninské teorie s řešením úkolů budování nové republiky. Pražský kraj KSČ vyhlásil závazek, že na počest I. krajské konference KSČ věnuje republice jeden milión dobrovolných pracovních hodin při plnění nejdůležitějších hospodářských úkolů. 6. srpna svrhlo americké letectvo atomovou bombu na město Hirošimu a 9. srpna na město Nagasaki v Japonsku. 8. srpna se zástupci Sovětského svazu, Spojených států amerických, Velké Británie a Francie na základě Postupimské dohody tří velmocí dohodli v Londýně na zřízení Mezinárodního vojenského tribunálu k potrestání válečných zločinců. K této dohodě se připojilo 19 států. Viliam Široký 11. srpna podepsal prezident dekret o zestátnění kinematografie, který byl prvním znárodňovacím dekretem. V Žilině se konala celoslovenská konference Komunistické strany Slovenska. Zabývala se plněním Košického vládního programu a uplatňováním vedoucí úlohy dělnické třídy na Slovensku. Předsedou se stal Viliam Široký. 25. srpna podepsal prezident ústavní dekret o Prozatímním národním shromáždění. Bylo vydáno vládní nařízení o volbách do Prozatímního národního shromáždění a o volbách do zemských a okresních národních výborů. Na ministerstvu vnitra byla vypracována směrnice pro odsun Němců z Československa, platná po celou dobu jeho provádění. Ke konci srpna bylo sto padesáti tisícům českých a slovenských rodin přiděleno v pohraničí 1 600 000 hektarů půdy. Několik skupin ozbrojených fašistických záškodníků (banderovců) proniklo na území východního Slovenska, kde prováděly teroristické akce hlavně v okresech Medzilaborce, Humenné, Svidník a Snina. Ho či Min vyhlásil jménem prozatímní vlády v Hanoji Deklaraci o nezávislosti, kterou byla vytvořena Vietnamská demokratická republika. Do středisek československého průmyslu začínaly přijíždět vlaky se sovětskou rudou, kovy, bavlnou a dalšími surovinami nezbytnými pro obnovu a rozvoj našeho hospodářství. 8. října se v Praze konalo zasedání ÚV KSČ. Projednalo zprávu o politické situaci, schválilo kandidátní listiny KSČ do Prozatímního národního shromáždění a zemských národních výborů a usneslo se svolat začátkem roku 1946 VIII. sjezd KSČ. 18. až 21. října se v Praze konal XX. sjezd Československé sociálně demokratické strany. Sjezd se usnesl na novém názvu strany -- Československá sociální demokracie. Na závěr byla přijata rezoluce, která schválila dosavadní politiku strany a Národní fronty, spojenectví se Sovětským svazem a požadavek znárodnění. Předsedou strany byl zvolen Z. Fierlinger. 19. října podepsal prezident dekret o obnovení československé měny, podle něhož se od 1. listopadu 1945 stala měnovou jednotkou koruna československá (Kčs). 24. října podepsal dekret o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, dekret o znárodnění akciových bank, dekret o znárodnění soukromých pojišťoven a dekret o závodních a podnikových radách. 27. října podepsal dekret o trestání některých provinění proti národní cti (tzv. malý retribuční dekret). 6. listopadu jmenoval prezident druhou vládu Národní fronty Čechů a Slováků s předsedou Z. Fierlingerem. 10. listopadu se v Praze konal státní pohřeb národního hrdiny J. Švermy. Jeho ostatky byly převezeny do Mnichova Hradiště, kde byly 11. listopadu uloženy do rodinné hrobky. 15. listopadu se v Praze na Václavském náměstí konalo oficiální rozloučení s jednotkami Sovětské armády, které opouštěly Československo. 17. až 23. listopadu se v Praze sešla světová konference studentstva. Na paměť československých studentů, kteří byli popraveni nacisty 17. listopadu 1939, bylo rozhodnuto vytvořit mezinárodní studentské ústředí, jež se stalo základem Mezinárodního svazu studentstva. Kontrolní rada pro Německo se v Berlíně na svém zasedání usnesla na plánu odsunu Němců z Československa. Stanovila, že z celkového počtu 2 500 000 Němců určených k odsunu bude odsunuto do amerického okupačního pásma 1 750 000 osob, do sovětského 750 000 osob. Toto rozhodnutí umožnilo plánovitý odsun Němců z Československa. 20. listopadu byl zahájen odchod amerických jednotek ze západních Čech. Od 20. listopadu 1945 až do 1. října 1946 se konalo v Norimberku před Mezinárodním vojenským tribunálem ustaveným vládami Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie soudní řízení proti 24 hlavním německým válečným zločincům. 25. listopadu jugoslávské ústavodárné národní shromáždění zrušilo monarchii a vyhlásilo Federativní lidovou republiku Jugoslávie. Zločiny banderovců na východním Slovensku vyvrcholily loupežemi a zavražděním tří československých občanů v obci Zboj, čtyř v obci Ulič a 11 v obci Kolbasov, okres Snina. 1. prosince vstoupil v platnost zákon o rodinných přídavcích. 14. až 16. prosince se v Praze ve Slovanském domě konal první sjezd Svazu osvobozených politických vězňů. Sjezd se vyslovil pro důslednou očistu veřejného života a proti obnově těch politických organizací, které zklamaly v předmnichovské republice. K 31. prosinci měla Komunistická strana Slovenska 197 000 členů. Československá reakce zesílila svůj útok proti závodním radám a znárodněné výrobě. Komunistická strana Československa V nakladatelství Svoboda vyšly první svazky Velké a Malé knihovny marxismu-leninismu. Jednotlivá díla klasiků marxismu-leninismu začalo vydávat také nakladatelství Pravda v Bratislavě. 1946 15. ledna zahájil svou činnost Národní soud, před nímž byli souzeni členové protektorátních vlád a vedoucí činitelé fašistických organizací (Kuratoria, Vlajky, Ligy proti bolševismu aj.). Národní soud ukončil svou působnost 4. května 1947. 16. ledna byl uveřejněn dopis ÚV KSČ všem členům strany K přípravě VIII. řádného sjezdu. Zveřejněním dopisu byla zahájena velká vnitrostranická diskuse o politice strany. 31. ledna přijalo Ústavodárné národní shromáždění Federativní lidové republiky Jugoslávie ústavu, která zakotvila lidovou moc v zemi a vyhlásila rovnost všech národů. Za základ společenskoekonomického zřízení stanovila státní hospodářský sektor a zdůraznila význam družstevního vlastnictví. Maďarské národní shromáždění zrušilo království a 1. února vyhlásilo Maďarskou lidovou republiku. (Pokračování příště) Připravil Milan Havlíček, Zpravodaj OV KSČM Praha - východ 7-8/2012, http://tresnicka.kscm.cz