Petr Kračmar: Smrt soudce: Sebevražda nebo odraz neonacistické bestiality?

Přidáno v sobotu 14. 7. 2012 Dne 9. 7. 2012 bylo kolem 13. hodiny nalezeno tělo mrtvého soudce Miloslava Studničky v jeho domě ve Frenštátě pod Radhoštěm. Soudce Miloslav Studnička měl podříznuté hrdlo. Případ začala okamžitě vyšetřovat policie, tedy složka buržoazního systému, u které někdy pochybuji, komu vlastně pomáhá a čí zájmy vlastně chrání. Taková záhadná smrt soudce je už sama o sobě velmi zarážející, děsivá a vyvolává mnoho spekulací. Ale nejde jen o smrt českého soudce. Miloslav Studnička byl totiž soudce, který v roce 2010 poslal za mříže čtveřici neonacistů, kteří vhodili zapálené láhve do romského domu ve Vítkově. Proto si také neonacisté vysloužili přezdívku „žháři z Vítkova“. Neonacisty by rozhodně více potěšila třeba přezdívka „žháři z Hitlerjugend“ či „žháři Národního odporu“. Ale přezdívky si neonacisté již vybrat nemohli, takže se musí spokojit jen s tím, že jsou žháři z Vítkova, i když za čin, který spáchali, by si zasloužili daleko vulgárnější přezdívku, kterou raději ani nebudu psát, myslím, že si ji čtenář domyslí. Oni totiž neonacisté, kteří si „hráli s ohněm“, ohrozili život celé romské rodiny a jejich hanebný a zbabělý čin měl za následek vážné poranění malé tříleté Natálky, kterou popáleniny poznamenaly na několik let, ne-li na celý život. Musím napsat, že kvůli takovým bych zvažoval znovuzavedení rozsudku smrti v ČR. Soudce Studnička však poslal tři žháře do vazby na 22 let a jednoho na 20 let. Za to, jak zničili život malému dítěti, se mi tyto tresty zdají být jako velmi nízké. To ale nepřičítám za vinu soudci, ale celému systému, který se daleko více soustřeďuje na pronásledování komunistů než na dopadení vrahů a zločinců. Dále musí žháři z Vítkova zaplatit rodině několikamilionovou náhradu škody. Takže soudce, který poslal čtyři neonacisty do vězení, na poměrně dlouhou dobu, byl nyní objeven podřezaný ve svém domě. Nechci nyní vyvodit jakýkoliv závěr, vyšetřování se teprve rozběhlo a k učinění závěru tedy nemám dostatek objektivních informací. Přesto bych rád polemizoval o možnostech, jak mohl soudce Studnička zemřít. Na začátek chci říct, že nepovažuji současnou policii za důvěryhodnou složku. Jak jsem již uvedl, je to složka buržoazního systému a jednoduše řečeno, dělá to, co buržoaznímu režimu vyhovuje. V současné době se naše společnost fašizuje a v našem státě vládne fašizoidní vláda. Takže nemůžeme čekat, že ve státě, kde se fašizuje společnost, bude fungovat poctivá policie, která půjde fašistům „po krku“. Nechci říct, že policie jako celek fašisty podporuje, ale mnoho jednotlivých policistů mi někdy připomíná spíše členy Národního odporu než muže zákona. Takže k celému průběhu a závěrům vyšetřování budu velmi skeptický. Je totiž možné, že závěry vyšetřovatelů budou odlišné od skutečnosti. Vyšetřovatelé se zatím přiklání k možnosti, že soudce Studnička spáchal sebevraždu. Prozkoumejme tuto možnost. Jeden z vyšetřovatelů uvedl, že „podle toho, jak Studnička žil“ se přiklání k sebevraždě (zdroj – Novinky.cz). Ale toto tvrzení samo o sobě nic neoznamuje. Pokud byl Studnička svým způsobem výstřední, nemusí to být důvod k sebevraždě. K tomu by totiž soudce musel mít i silný motiv, aby si vzal život a ten vyšetřovatelé zatím neuvedli. Nepředpokládám, že by si jeden z nejzkušenějších soudců krajského soudu v Ostravě vzal život kvůli tomu, že se ráno špatně vyspal. Policisté také našli v domě Studničky asi 16 psů. Soudce měl prý psy v lásce. Ano, je pravda, že provést vraždu v domě, kde je 16 psů, by bylo nadmíru obtížné, ne-li nemožné. Ale přesto to není důvod k tomu možnost vraždy úplně vyloučit. Pokud by měl Studnička skutečně velký motiv k spáchání sebevraždy a odhodlal by se k ní, tak existuje několik lepších způsobů, jak si vzít život, než si podřezat hrdlo. Podřezání hrdla je podle mě brutální, krvavé a asi i bolestivé. Oběšení, otrávení či zastřelení jsou daleko častější způsoby sebevraždy než podřezání. Proto mě zaráží, že by se Studnička odhodlal k tomu ukončit svůj život právě tímto způsobem. Ale stávají se i divné, neobvyklé sebevraždy. Zásadnější je spíše důvod k sebevraždě. A nelze vyloučit ani to, že by si soudce vzal život pod tíhou hrozeb a vyhrožování. Neonacisté rozhodně nejsou žádní mírumilovní lidé a je pravděpodobné, že by uvěznění svých krvavých bratrů žhářů chtěli soudci oplatit. Je možné, že soudce pronásledovali a vyhrožovali mu, až ho k sebevraždě donutili. I tuto možnost by měli vyšetřovatelé prošetřit. Pokud by Studnička nespáchal sebevraždu, tak by jeho smrt byla zapříčiněna jinou osobou. Je pravda, že více trestanců mohlo mít důvod zorganizovat Studničkovu vraždu. Studnička poslal za mříže na několik let nepochybně kromě neonacistů i mnoho dalších zločinců. Ale nikdo nemá s vražděním tak bohaté zkušenosti jako právě vyznávači fašistických myšlenek, kteří k zabíjení skutečně nemají daleko. Je náhoda, že se soudce neonacistů válí v krvi? Studničkova smrt může souviset s jeho rozsudkem proti žhářům z Vítkova. Dokonce se mi tato varianta zdá jako nejpravděpodobnější. Konečně, soudce Studnička by byla jen jedna z milionů vražd, které nacisté v dějinách spáchali. Když fašistický diktátor a zrůda Hitler dokázal zavraždit 6 milionů Židů, proč by jeho žáci nemohli oddělat jednoho soudce? Smrt Studničky mi velmi připomíná způsob, jakým fašisté likvidovali své odpůrce a nepřátele v minulém století. Stačí si vzpomenout třeba na tzv. Noc dlouhých nožů. Někteří hlupáci by mohli argumentovat s tím, že tyto zločiny nacisté páchali v minulém století. Ale nyní by neonacisté již koncentrační tábory nestavěli. Dnes již přece nejsou neonacisté zaměřeni na smrt. No nevím, podle jejich hesel na rasistických demonstracích, typu „Cikány do plynu“ nebo „Hitler by si s nima poradil“, si myslím, že neonacisté mají v plánu fašistické myšlenky realizovat do posledních detailů a nacházejí potěšení ve smrti a utrpení. Vždyť když čeští neonacisté ohrozili život romské rodiny s úmyslem celou rodinu zabít, můžeme vyloučit, že by se báli zavraždit jednoho soudce? Čin žhářů z Vítkova jen dokazuje, že neonacisté jsou schopni k teroristickým činům a vraždám i dnes, že jejich ideologie – fašismus, je to největší zlo, které může ve světě existovat. Agresivita neonacistického hnutí se stupňuje i v Německu, kde již neonacisté vraždí a provádějí teroristické akce. A konečně, nebyl i norský terorista Breivik, který zastřelil 77 lidí, fašistou? Pryč s fašismem! Fašismus je ideologie smrti, vražd a utrpení. Pokud by se fašisté vrátili k moci, což nelze v současné době fašizace společnosti vyloučit, nebyla by smrt soudce Studničky nic proti nové vlně genocidy, vražd a utrpení nepohodlných částí našeho obyvatelstva. Policie by měla každou možnou souvislost mezi smrtí soudce Studničky a odsouzením žhářů z Vítkova důkladně prošetřit. Jedna zapomenutá vražda spáchaná neonacisty, může mít za následek deset dalších vražd. Pokud soudce skutečně zabili neonacisté, tak by to byl jen odraz jejich bestiality a vyžívání se ve smrti. Byl by to názorný příklad toho, jak by to vypadalo, kdyby se neonacisté vrátili k moci. Už jen to, že předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti, Tomáš Vandas, má umožněno kandidovat na prezidenta České republiky, je katastrofa nejvyššího kalibru. Fakt, že neonacista má možnost kandidovat na prezidenta, je plivnutí na památku 360 tisíc československých obětí fašismu. Je to plivnutí na památku všech bojovníků proti fašismu na světě. Je to plivnutí na památku sedmi členů mé rodiny, kteří byli fašismem v dobách 2. světové války popraveni. Volba pro neonacisty, je jen volba pro řezníky a vrahy. Dokazuje to 60 milionů obětí 2.světové války, dokazuje to popálená Natálka z Vítkova a možná to dokáže i vražda soudce Studničky. Ať byla smrt Studničky vraždou či sebevraždou, není vyloučené, že by na ní neonacisté měli podíl. Psychická likvidace člověka a jeho donucení k sebevraždě by pro neonacisty nebyl problém. Každopádně je potřeba šířit antifašistické myšlenky a nenávist k fašismu v naší společnosti. Poukazujme na to, že fašisté mají natolik špinavé ruce od krve, že k jejich umytí by jim nestačilo ani množství vody z Tichého oceánu! Kdyby měl být svět spravedlivý, tak to poslední, co by fašisté měli před svou smrtí vidět, za to kolik vražd v minulosti způsobili, s kolika vraždami souhlasí, jaké vrahy vyznávají a jaké děsivé plány mají, by měla být zeď! Na závěr uvedu citát od jednoho z největších Američanů v dějinách, pokrokově smýšlejícího člověka a bojovníka proti rasismu a násilí, Martina Luthera Kinga: „Nikdy nezapomeňte na to, že všechno, co udělal Hitler v Německu, bylo legální.“ A já se právě velmi bojím toho, aby pasivita a tolerance naší společnosti k nárůstu vlivu neonacistického hnutí neměla za následek, že se zločiny typu popálené Natálky, vražd politických odpůrců a likvidace nepohodlných částí obyvatelstva stanou legální a zákonné. To je představa, která mě děsí a která by měla otevřít oči všem, kteří je před zlem zavírají.