Antikomunistické panoptikum

I naše město má své nechtěné svaté, kteří vyhlásili křížovou výpravu proti hrozbě komunismu. Vyjeli však na kulhavých koních, o čemž svědčí personální obsazení této armády spásy – dva buclatí kněží, vlastník novin s červenou knížkou, bezzubý špiritusem nasáklý pisálek, který kromě gramatických chyb má ještě problémy s dluhy a hracími automaty, emeritní hospodská, někdejší kandidát Sládkových republikánů, milenec bývalého ministra nebo primitivní spekulant s pozemky – prý s velkým IQ. Nechybí ani profesionální bojovník proti komunismu, žel již ne tolik ve formě – zato však s vyznamenáním od prezidenta, který za chvíli ve shodě s vlastní narcistní dokonalostí začne kázat o tom, že je Země placatá. Tato sešlost více než politickou nebezpečností zaujme nebezpečím ztráty dobrého vkusu občana. Inu taková elita, taková antikomunistická sešlost, se nedá použít ani do těch magistrátem nabízených popelnic na ekologický odpad. Komunisté vyhrožují? Dnes, po totálně prohraných krajských volbách, si potentáti ODS stěžují na výhružky věšením a likvidací celých rodin. V první řadě je to hysterická reakce na vlastní neúspěch, vlastní neschopnost sebereflexe a nepochopení toho, že voličům už prostě nejsou obecní baroni po chuti. Tato kampaň je viditelně smyšlená a mám–li přetlumočit slova radní, vinu nesou za údajné výroky mladí komunisté. Pokud tomu tak je, radím tedy využít služeb vždy povolné policejní honorace. Jaké normy chování však nastavila sama ODS, která ústy Marka Bendy vyzývala k vraždění komunistů? Paní Sokolová, někdy je třeba se zamyslet. Co mě však opravdu zaujalo, je představa, jestli se o své antikomunistické názory paní radní podělila se zastupitelem Čížkem (KSČM), se kterým je spřízněna. Martin Peč