Hlavní body připravované venezuelské ústavní reformy

Ústavní reforma zaručuje politickou pluralitu Návrh reformy upraví pouze 10 % Ústavy, 33 z 345 článků. Na základě článku 342 Ústavy, reforma nezmění strukturu ani základní principy textu, mezi něž patří článek 2, který definuje Venezuelu jako „demokratický, sociální a právní stát, který hájí jakožto nejvyšší hodnoty svého právního řádu a jednání: život, svobodu, spravedlnost, rovnost, solidaritu, demokracii, sociální odpovědnost, etiku, politickou pluralitu a prosazování lidských práv.“ O schválení ústavní reformy rozhodne venezuelský lid v referendu Národní shromáždění je pověřeno pouze schválením návrhu reformy. Poté bude tento návrh reformy podroben lidovému referendu za účelem jeho schválení, v souladu s ustanovením článku 344 venezuelské Ústavy. Reforma bude schválena, podle článku 345, „(...) pokud počet souhlasných hlasů bude vyšší než počet hlasů zamítavých.“ Jen svrchovaný venezuelský lid, bez ohledu na svou orientaci a politické sympatie, může ve svém důsledku schválit změny ve venezuelské Ústavě. Reforma nestanoví neomezené ani doživotní funkční období prezidenta republiky Navrhovaný systém znovuzvolení prezidenta republiky není ani neomezený ani doživotní. Prezident bude moci být znovuzvolen na tolik po sobě jdoucích funkčních období, kolik mu umožní lid prostřednictvím všelidového, svobodného a transparentního hlasování. Návrh reformy nemění systém odvolacího referenda v polovině volebního období, platící pro všechny funkce zvolené v lidových volbách, včetně prezidenta republiky. Setrvání prezidenta republiky u moci bude záviset na demokratické vůli Venezuelanů a Venezuelanek, jak je tomu u většiny států Evropské unie, z nichž nejpříhodnějším příkladem je Helmut Kohl, představitel Německé křesťansko demokratické strany, zastával funkci federálního kancléře nepřetržitě po dobu 16-ti let; Felipe González, představitel Španělské socialistické dělnické strany, který byl opakovaně zvolen do funkce předsedy vlády a strávil v úřadě 14-let; Jacques Chirac, představitel právě vládnoucí strany Unie za lidové hnutí, opakovaně zvolený do funkce, kterou zastával po dobu 12-ti let (1995-2007); a současný prezident Slovinska, Janez Drnovšek, zvolený do funkce předsedy vlády v roce 1992 a poté do funkce prezidenta v roce 2003, který je u moci po nepřetržité období 15-ti let. Venezuelský prezident již nemůže zůstat u moci „doživotně“ Ústava Bolívarovské republiky Venezuela, schválená v lidovém referendu v prosinci 1999, zamezila snahám prezidentů udržet se u moci na dobu neurčitou. Tito se nechávali po určitých obdobích opakovaně zvolit do funkce a vykonávali úřad „doživotního senátora“. Do roku 1999 měl prezident ústavní právo setrvat u moci. Mohl být znovuzvolen, ačkoliv ne v po sobě jdoucích volebních obdobích, v každém případě požíval výsady stát se po skončení svého funkčního období dožitním senátorem. Tak vykonával svou moc, aniž by se zodpovídal národu a podroboval se vůli lidu. Jako „doživotní“ senátor měl prezident také „doživotní“ imunitu a mohl se tak vyhnout spravedlnosti, i kdyby byl zatížen obviněním z korupce. Podle znění předchozí Ústavy z roku 1961, nemohl být nikdy „zadržen, zatčen, uvězněn, ani podroben trestnímu řízení, osobní či domovní prohlídce, ani omezen ve vykonávání svých funkcí, [a] úředníci či státní zaměstnanci, kteří by narušili [jeho] imunitu, budou potrestáni v souladu se zákonem.“ Díky Ústavě z roku 1999 má jen svrchovaný venezuelský lid moc zvolit, znovuzvolit či odvolat kteréhokoliv úředníka, zvoleného do funkce v lidových volbách, včetně prezidenta republiky, a to v procesu, jehož transparentnost zaručuje volební orgán. Ústavní reforma uznává a zaručuje soukromé vlastnictví Krom soukromého vlastnictví by byly uznávány a zaručovány i jiné formy vlastnictví: veřejné, patřící státním orgánům; sociální, patřící lidu, které může být nepřímé - spravované státem ve jménu obce, a přímé – přidělené státem přímo; kolektivní, patřící sociálním skupinám za účelem jeho společného užívání; a smíšené, tvořené spojením vlastnictví veřejného, sociálního, kolektivního a soukromého. Z materiálů velvyslanectví Bolívarské republiky Venezuela v ČR. Děkujeme. Viz též: T. Pearsonová: Plánování dalších šesti let venezuelské Bolívarovské revoluce (1/5) T. Pearsonová: Plánování dalších šesti let venezuelské Bolívarovské revoluce (2/5) T. Pearsonová: Plánování dalších šesti let venezuelské Bolívarovské revoluce (3/5) T. Pearsonová: Plánování dalších šesti let venezuelské Bolívarovské revoluce (4/5) T. Pearsonová: Plánování dalších šesti let venezuelské Bolívarovské revoluce (5/5) Venezuelský prezident Hugo Chávez počtvrté zvítězil ve volbách L. Vejr: Beseda s velvyslancem Venezuely "Venezuela je přátelská ke každé zemi světa," říká Victor Julian Hernandez K. Kluz: Venezuelská KS varuje před opozičními plány destabilizace vnitropolitické situace a vnější intervencí před říjnovými prezidentskými volbami K. Kluz: Venezuela v roce 2011 - období velkých bojů a progresu K. Kluz: Inaugurační summit „Společenství latinskoamerických a karibských států" K. Kluz: Ke 14. sjezdu KS Venezuely K. Kluz: Je Chávez diktátor? Itydenik.cz: Venezuelský velvyslanec Čechům: Když je zle, bojujete. Teď vám to nedochází M. Peč: Venezuelský velvyslanec v Prostějově D. Špidla: Pan Víctor Julián Hernández León na návštěvě Prostějova M. Peč: Kdo se bojí Venezuely? N. Nikandrov: Pentagon zařadil TeleSur do seznamu cílů pro své rakety Venezuela je úspěšným příkladem sociální ekonomiky L. Vejr: Hugo Chávez se prohlásil za sociálního demokrata a věřícího křesťana L. Sluka: Deset let Dohody o spolupráci mezi Kubou a Venezuelou L. Sluka: Osa naděje F. Castro Ruz: Brilantní a statečné prohlášení F. Castro Ruz: TO, ČO CHCÚ, JE VENEZUELSKÁ ROPA F. Castro Ruz: BRATSTVO MEDZI BOLÍVARSKOU REPUBLIKOU A KUBOU F. Castro Ruz: POSOLSTVO PREZIDENTOVI BOLÍVARSKEJ REPUBLIKY VENEZUELY F. Castro Ruz: BOLÍVARSKÁ REVOLÚCIA A MIER Administrativa prezidenta Cháveze v 10 letech: Ekonomické a sociální indikátory (PDF) Pravda o "porušování lidských práv" ve Venezuele Rozhovor se soudruhem Carolusem Wimmerem, členem Ústředního výboru Komunistické strany Venezuely