Chtěl bych říct, že VIII. sjezd KSČM rozhodně nevycházel z odkazu Říjnové revoluce. Teorie socialismu 21. století ve svých základech připomíná názory Leninových odpůrců více, než cokoliv jiného. Na sjezdu KSČM zvítězil reformismus. Strana se bude dále posouvat doprava k sociální demokracii, až se stane jejím dvojčetem a stane se nezajímavou pro své voliče. Nutno dodat, že kdyby se tohle stalo s Leninovou stranou bolševiků, socialistická revoluce v Rusku by nedopadla úspěšně. Někteří mohou namítnout, že nedávné krajské volby dopadly pro KSČM dobře. Ano, stranu volilo více lidí, než v předchozích volbách. A je to snad zásluha strany, nebo asociálního šílenství naší vlády? Kdyby tato vláda nebyla natolik asociální anebo by ČSSD byla skutečně razantní opoziční stranou, dostala by KSČM také tolik hlasů? A o kolik z těch hlasů, které KSČM získala ve volbách, se může v budoucnu opřít? Výsledky voleb nemůžeme brát tak jednoduše, jako vedení KSČM. Navíc lidé, kteří KSČM volili, v ní vidí sílu, která může radikálně změnit stav naší společnosti. Pokud ale představitelé KSČM prohlašují, že znárodňování není jejím cílem, tak nikdy socialismus nevybuduje. Socialismus bez společného vlastnictví výrobních prostředků je nemožný. Nevím, jestli sociálně demokratická politika KSČM je právě to, co její voliče přitahuje. Kdyby tomu tak bylo, tak by asi voliči KSČM šli rovnou volit sociální demokracii. To si ale asi KSČM neuvědomuje, jako spoustu dalších věcí. Je smutné, že to říkám a je ještě smutnější, že to, co říkám, je pravda. A kdo si stále myslí, že v KSČM vše funguje ideálně a na základě marxismu-leninismu, ať se přijede podívat na OV KSČM Třebíč a tam Vás z těchto názorů ihned vyléčí. Víte, soudruzi, nám mladým komunistům nejde o slepou kritiku KSČM. Naším hlavním cílem je KSČM pomoci. Našim cílem je vybudovat komunistické hnutí, které bude mít ve volbách ze začátku třeba jen 10% hlasů, ale budou za ním stát dělníci, bude mít vliv mezi pracujícími a v odborech. My tento boj za návrat k myšlenkám velkého Lenina a k odkazu Říjnové revoluce nevzdáme. Žádná síla na světě, ani výhružky, ani vylučování z KSČM nás nepřinutí k tomu, abychom se ztotožnili s reformistickými lžemi, které už jednou zahubily socialistické systémy v mnoha zemích. Nikdy nebudeme ti, kteří se pro svůj vlastní prospěch vzdají pravdy. Před kapitalismem jsme nikdy neklečeli, neklečíme a klečet nebudeme. Pro mnohé jsme extremisty nebo chorými stalinisty. Já si ale myslím, že my nejsme ani jedno z toho. Co tedy jsme? Jsme jen Leninovi žáci. Nejsme nic víc, ani nic míň. A jsme na to právem hrdí. A jestli to je důvod, proč se k nám mají vysocí představitelé KSČM otáčet zády, tak je to velmi smutné. Hlásíme se k osobnostem, které nám může každá jiná buržoazní politická strana závidět. A proto jsme extremisté a nebo blázni? Ale mě osobně raději pokládejte za chorého stalinistu, než za kariéristu, který se pro skývu chleba vzdá pravdy. Odkaz Velké říjnové socialistické revoluce je cestou i pro nás. Zapomene-li na tento odkaz, na tuto revoluci a na vůdce této revoluce, nikdy nenaplníme svůj cíl vybudování komunistické společnosti. Dnes není vhodná doba zapomínat. Dnes je vhodná doba pokračovat v odkazu Říjnové revoluce. Dokončit to, co naši předkové započali. To je naše povinnost a naše přání. Revizionisté ničí mnohé komunistické strany po celém světě. Ale já věřím, že přijdou chvíle, kdy se už reformistům někdo, kdo nosí podstatu komunismu ve svém srdci, postaví. A řekne jim: DOST! Děkuji za pozornost.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, dnes se účastníme už 33. pražské teoreticko-politické konference. Tentokrát jsme poctěni i účastní soudruhů ze zahraničí. Je mi velkou ctí, že je tady dnes mohu vidět, mohu slyšet jejich názory a i já jim mohu jako člen Svazu mladých komunistů Československa-Komunistického svazu mládeže něco sdělit. Dnes je tématem naší diskuze odkaz Velké říjnové socialistické revoluce. Myslím si, že v dnešní době, kdy se kapitalismus propadá do stále hlubší krize v mnoha zemích na světě, kdy roste riziko vypuknutí světové války, kdy se stále více vyostřuje fašizace společnosti, je odkaz Říjnové revoluce pro dnešní generaci komunistů velmi aktuální. Vždyť se jednalo o jednu z nejvýznamnějších událostí v dějinách lidstva, která změnila dějiny a dala proletariátu na celém světě naději v definitivní konec nefungujícího kapitalistického systému. Velká říjnová socialistická revoluce byla událostí, která odstartovala založení Sovětského svazu, velmoci, které vděčíme za záchranu našeho národa před nacistickou genocidou. A díky tomu mohlo začít i budování socialismu v dalších zemích na světě. Proto je zarážející a pro mě, jako pro mladého komunistu nepochopitelné, že mnozí členové KSČM se nehlásí k odkazu této velké revoluce. Nehlásí se k myšlenkám Vladimíra Iljiče Lenina, které považují za překonané. Ale je to důkaz toho, že revizionismus je obrovským nebezpečím pro komunistické hnutí na celém světě. Boj mezi reformismem a marxismem-leninismem je v komunistických stranách již vyhrocený. I před Říjnovou revolucí existoval boj mezi obhajobou marxismu a jeho revizí. Lenin byl tehdy největším obhájcem a teoretikem marxismu. Bojoval proti Plechanovovi a dalším reformistům, kteří svou revizí marxismu pouze ohrožovali vítězství proletariátu nad buržoazií. A právě Leninovo veliké vítězství nad tehdejšími revizionisty je navždy spojeno s vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce. Ale ukázalo se, že s revizí marxismu se musí bojovat i po socialistické revoluci. A právě revizionisté, kteří po roce 1956 ovládli Komunistickou stranu Sovětského svazu, nesou plnou odpovědnost za rozpad světové socialistické soustavy na konci 80. let minulého století. Proč to vše říkám? Abychom se inspirovali v boji proti revizionismu, abychom si připomněli jeho obrovské nebezpečí, které se již v minulém století potvrdilo. Jestliže chceme, aby komunistické hnutí v jakékoliv zemi uskutečnilo revoluci, tak se musí nejdříve zbavit reformistických tendencí a musí se vrátit k myšlenkám marxismu-leninismu. Už jednou se komunistické strany od marxismu-leninismu odtrhly. Považovaly ho za překonaný, neplatný a vlastně jím pohrdaly. Samy tím pohřbily existenci socialismu a naděje pracujících na vybudování komunistické společnosti, která musí být cílem každého komunisty. Nedělejme tuto chybu i my. Ať tuto chybu nedělá KSČM, která se stále více oddává reformismu a její šance na návrat ke komunistickým myšlenkám je již minimální. Chtěl bych říct, že VIII. sjezd KSČM rozhodně nevycházel z odkazu Říjnové revoluce. Teorie socialismu 21. století ve svých základech připomíná názory Leninových odpůrců více, než cokoliv jiného. Na sjezdu KSČM zvítězil reformismus. Strana se bude dále posouvat doprava k sociální demokracii, až se stane jejím dvojčetem a stane se nezajímavou pro své voliče. Nutno dodat, že kdyby se tohle stalo s Leninovou stranou bolševiků, socialistická revoluce v Rusku by nedopadla úspěšně. Někteří mohou namítnout, že nedávné krajské volby dopadly pro KSČM dobře. Ano, stranu volilo více lidí, než v předchozích volbách. A je to snad zásluha strany, nebo asociálního šílenství naší vlády? Kdyby tato vláda nebyla natolik asociální anebo by ČSSD byla skutečně razantní opoziční stranou, dostala by KSČM také tolik hlasů? A o kolik z těch hlasů, které KSČM získala ve volbách, se může v budoucnu opřít? Výsledky voleb nemůžeme brát tak jednoduše, jako vedení KSČM. Navíc lidé, kteří KSČM volili, v ní vidí sílu, která může radikálně změnit stav naší společnosti. Pokud ale představitelé KSČM prohlašují, že znárodňování není jejím cílem, tak nikdy socialismus nevybuduje. Socialismus bez společného vlastnictví výrobních prostředků je nemožný. Nevím, jestli sociálně demokratická politika KSČM je právě to, co její voliče přitahuje. Kdyby tomu tak bylo, tak by asi voliči KSČM šli rovnou volit sociální demokracii. To si ale asi KSČM neuvědomuje, jako spoustu dalších věcí. Je smutné, že to říkám a je ještě smutnější, že to, co říkám, je pravda. A kdo si stále myslí, že v KSČM vše funguje ideálně a na základě marxismu-leninismu, ať se přijede podívat na OV KSČM Třebíč a tam Vás z těchto názorů ihned vyléčí. Víte, soudruzi, nám mladým komunistům nejde o slepou kritiku KSČM. Naším hlavním cílem je KSČM pomoci. Našim cílem je vybudovat komunistické hnutí, které bude mít ve volbách ze začátku třeba jen 10% hlasů, ale budou za ním stát dělníci, bude mít vliv mezi pracujícími a v odborech. My tento boj za návrat k myšlenkám velkého Lenina a k odkazu Říjnové revoluce nevzdáme. Žádná síla na světě, ani výhružky, ani vylučování z KSČM nás nepřinutí k tomu, abychom se ztotožnili s reformistickými lžemi, které už jednou zahubily socialistické systémy v mnoha zemích. Nikdy nebudeme ti, kteří se pro svůj vlastní prospěch vzdají pravdy. Před kapitalismem jsme nikdy neklečeli, neklečíme a klečet nebudeme. Pro mnohé jsme extremisty nebo chorými stalinisty. Já si ale myslím, že my nejsme ani jedno z toho. Co tedy jsme? Jsme jen Leninovi žáci. Nejsme nic víc, ani nic míň. A jsme na to právem hrdí. A jestli to je důvod, proč se k nám mají vysocí představitelé KSČM otáčet zády, tak je to velmi smutné. Hlásíme se k osobnostem, které nám může každá jiná buržoazní politická strana závidět. A proto jsme extremisté a nebo blázni? Ale mě osobně raději pokládejte za chorého stalinistu, než za kariéristu, který se pro skývu chleba vzdá pravdy. Odkaz Velké říjnové socialistické revoluce je cestou i pro nás. Zapomene-li na tento odkaz, na tuto revoluci a na vůdce této revoluce, nikdy nenaplníme svůj cíl vybudování komunistické společnosti. Dnes není vhodná doba zapomínat. Dnes je vhodná doba pokračovat v odkazu Říjnové revoluce. Dokončit to, co naši předkové započali. To je naše povinnost a naše přání. Revizionisté ničí mnohé komunistické strany po celém světě. Ale já věřím, že přijdou chvíle, kdy se už reformistům někdo, kdo nosí podstatu komunismu ve svém srdci, postaví. A řekne jim: DOST! Děkuji za pozornost.