Montag, 26. November 2012

To byl Buchenwald...

Autor: Miloslav Moulis Vydáno: 1957 Nakladatelství: Naše vojsko Kamarádi! My - buchenwaldští antifašisté - nastoupili jsme dnes, abychom uctili památku 51 000 vězňů, kteří byli zavražděni v Buchenwaldu a jeho pobočných pracovních oddílech nacistickými bestiemi a jejich pomahači. 51 000 vězňů bylo postříleno, pověšeno, ubito, udušeno, utopeno, vyhladověno k smrti, otráveno a zahubeno smrtícími injekcemi. 51 000 otců, bratrů a synů zemřelo strašlivou smrtí, protože byli bojovníky proti vražednému nacistickému režimu. 51 000 matek a žen a statisíce dětí žalují. My, kdo jsme zůstali na živu, my, svědkové nacistické bestiality, jsme se v bezmocném hněvu dívali, jak naši kamarádi umírají. Jestliže nás něco drželo při životě, byla to myšlenka: Přijde den pomsty! Boj ještě není u konce. Ještě vlají hitlerovské prapory. Ještě žijí vrazi našich kamarádů. Sadističtí mučitelé jsou ještě na svobodě. Proto přísaháme na tomto táborovém náměstí v místech fašistických ukrutností před celým světem: Svůj boj zakončíme teprve tehdy, až poslední viník bude stát před soudci národů. Naším heslem je zničení fašismu a jeho kořenů. Naším cílem je vybudování nového světa - světa míru a svobody. To je naše povinnost vůči zavražděným a jejich rodinám. Na znamení svého odhodlání k tomuto boji zvedněte ruku k přísaze a opakujte po mně: "Přísaháme!" Tato slova pronesl Walter Balter, předseda Mezinárodního výboru vězňů Buchenwaldu, dne 12. dubna 1945. A 21 000 buchenwaldských vězňů přísahalo... Buchenwald patří k těm známějším táborům. Umístěn byl na kopci Ettersberg u Výmaru. Počátky výstavby tábora se datují na červenec 1937. Jak autor v knize uvádí, výstavba tábora byla zčásti financována výmarskou buržoazií, jíž bylo přislíbeno využití části vězňů jako velmi levné pracovní síly. Výstavba tábora trvala zhruba dva roky. Již během výstavby se naplno projevovala jak krutost SS a kápů, tak solidarita mezi vězni, zejména politickými. Osazenstvo tábora tvořili, tak jako v jiných lágrech, političtí vězni (červený trojúhelník), židé (žlutý), homosexuálové (růžový), emigranti chycení gestapem (modrý), asociálové (černí) a Badatelé bible (Svědci Jehovovi, v knize nazývaní bibelforšři, jim náležel fialový trojúhelník). V úvodu knihy je popsán boj mezi zelenými a politickými o vedoucí místa v táboře. Zelení, povětšinou stejní kriminálníci a zrůdy jako samotní SSmani, byli do funkcí jmenováni ihned po jejich utvoření. Nestyděli se okrádat své spoluvězně (hlavně politické) o poslední kusy chleba, uzavírali obchody s SSmany (v knize dobře popsáno), neštítíce se i vražd pro trochu tabáku. Jejich hamižnost neznala mezí a nakonec i samotní SS byli nuceni odejmout jim funkce a jmenovat do nich politické. Ne, nebyla to kolaborace s nepřítelem. Političtí svých funkcí v naprosté většině využívali pro zlepšení podmínek svých podřízených. A zde se dostáváme k hlavnímu tématu celé knihy, a tou je tajná organizace politických vězňů. Především díky ní se neskutečný počet vězňů zachránil před zvůlí kriminálníků či SSmanů, mnoho vězňů na prahu smrti skončilo v tzv. revíru, vězeňském lazaretu, pro který sice SSmani vyhradili nedostatečné vybavení a málo léků, ovšem mnoho z toho tam bylo donášeno z lazaretu SS. Autor se například zmiňuje i o tom, jak vězňové na příkaz organizace dokonce ukradli SSmanům pod nosem rentgenový přístroj. Nicméně organizace nerozhodovala pouze o krádežích materiálu SSmanů, ale i o životech těch, kteří ohrožovali politické vězně. V knize je dobře popsán případ bývalého politického, zrádce Rudiho Stelzmanna nebo zeleného Lagerältesteho (nejstarší tábora, nejvyšší funkce, zastupoval celý tábor před správou SS) Richtera. Museli zemřít, protože brali ostatním možnost žít. Další příklad akceschopnosti tajné organizace je v případu "Sonderkompanie". Zelení se rozhodli zničit podzemní organizaci, o níž leccos tušili, a přední kriminálník Ohles v táboře nainstaloval tajné rádio. Zelení přes noc odposlouchávali zahraniční rozhlas a přes den rozšiřovali zprávy mezi politickými. To byl pro SS důvod zasáhnout proti politickým. 56 domnělých členů organizace bylo předvoláno k bráně a byla z nich vytvořena Sonderkompanie. Pracovali přímo v táboře za polovičních přídělů potravin a ubytováni byli s nejhoršími kriminálníky. Téměř ihned zahájila podzemní organizace sbírku chleba a tabáku pro 56 antifašistů. Pracovní komanda (zejména kamenolomu), která dostávala přídavky pro těžce pracující, se jich zříkala pro vězně Sonderkompanie. Později se i podařilo prosadit, aby byli tito političtí ubytováni bez zelených, a dozorci podplaceni, aby si příslušníci Sonderkompanie mohli při práci alespoň trochu oddechnout. Toto byl jen zlomek činů podzemní organizace politických vězňů, zejména komunistů. Není mým úkolem zde popsat celou knihu. Přečtěte si ji. A nikdy nezapomeňte, co vám její řádky říkají. Historie se opakuje až příliš často... Zločiny nacistů byly velmi dobře zdokumentovány. I přesto se již krátce po válce objevily názory, které tyto zločiny popíraly. Tyto názory nejenže nevymizely, ale snaží se obléci se do kabátu seriózního dějinného bádání, třeba tak, jak to dokazuje David Irving. Proto je důležitý text listiny, která byla po osvobození Buchenwaldu (osvobození proběhlo pod vedením politické organizace vězňů, americká armáda dorazila do již svobodného tábora) rozdávána obyvatelům okolí a zajatým fašistickým vojákům, kteří byli přinuceni americkou armádou k "exkurzi" do tohoto pozemského pekla. Návštěvníku Buchenwaldu! Až se vrátíš domů, vzpomeň si na to, co jsi v Buchenwaldu viděl! 1. Vzpomeň si na lavici, kde byli lidé biti obušky. 2. Vzpomeň si na krematoria, kde byly spáleny desetitisíce vězňů. 3. Vzpomeň si na nádvoří krematoria, kde byly nakupeny hromady mrtvol vyzáblých vězňů. 4. Vzpomeň si na sklep krematoria, kde byli pověšeni nesčetní protifašističtí bojovníci, mezi nimi též 34 anglických a kanadských pilotů. 5. Vzpomeň si na blok 46, kde byli lidé infikováni skvrnitým tyfem jako pokusná zvířata. 6. Vzpomeň si na kamenolom, kde tisíce lidí muselo za poklusu vléci nejtěžší balvany a byli při tom ubíjeni, ušlapáváni a stříleni. 7. Vzpomeň si na Malý tábor, v jehož jednotlivých ubohých příbytcích bylo stěsnáno až 2000 lidí, mezi nimi děti od 3 do 15 let. 8. Vzpomeň si na koňskou stáj, kde bylo zavražděno 7000 sovětských válečných zajatců ranou do týla. 9. Vzpomeň si na lazaret, kde byla obětavou prací vězňů vytvořena oasa v poušti, kde nalezla alespoň část kamarádů útočiště a uzdravení. 10. Vzpomeň si, že němečtí antifašisté byli prvními oběťmi nacistických koncentračních táborů, že se aktivně účastnili osvobození v mezinárodní spolupráci s antifašisty všech zemí a tak položili základní kámen pro demokratické Německo. Přísahejte na zničení fašismu a jeho kořenů! Libor Liebermann Vydáno v pondělí 20. 12. 2010 Malá knihovna SMKČ 9 - DŮSLEDNÝ BOJ PROTI FAŠISMU JE BOJEM PROTI KAPITALISMU Osmadvacetistránková publikace se články kolektivu autorů Svazu mladých komunistů Československa, které spojuje heslo v jejím názvu - DŮSLEDNÝ BOJ PROTI FAŠISMU JE BOJEM PROTI KAPITALISMU. Publikace osvětluje pravou tvář fašismu jako nejreakčnější formy imperialistického panství, jako nejbrutálnější formy diktatury buržoazie. Zabývá se možnostmi boje proti fašismu a spojenectví různých názorových proudů v něm, upozorňuje na fašistická zvěrstva v minulosti i současné aktivity neofašistů a popisuje i hanebné v současnosti probíhající přepisování dějin, zlehčování a zamlčování fašistických zločinů doprovázené odstraňováním památníků lidových vítězství a absurdní ztotožňování fašismu s komunismem. Verze pro tisk (A5), PDF, 3,36 MB, verze pro prohlížení na internetu, PDF, 2,63 MB.

Keine Kommentare:

Kommentar posten