Freitag, 23. November 2012

K Listopadu trochu jinak

Výročí listopadových událostí, které přehodily výhybku směrem nazpět ke kapitalismu a vrátily sociální prostředí republiky o desetiletí dozadu k první republice, by nemělo být pouze prostorem pro fráze, pro naivní idealistické hořekování, jak je možné, že si většina populace stěžuje na zdejší podmínky nebo pro laciné kulty osobnostních liliputánů. Má to být prostor pro realistické zamyšlení, prostého jakékoliv manipulace, která nás doslova bombarduje ze všech sdělovacích prostředků a vzdělávacích zařízení. Mohl jsem se zde více rozepsat, lépe však bude, když srovnáte výroky tolik oslavovaného Václava Havla s tím, co se stalo skutečně a v čem žijeme. Rozpor hovořící slovy jako lež a zrada je myslím dostatečně zřejmý. Teď předejme slovo Václavu Havlovi: „Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte.“ „Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků... Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím." (prosinec 1989) „Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce.“ „Pro mě není rozhodující, s jakým slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem.“ „Náš stát by už nikdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoliv jiného. Musíme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také co nabídnout. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor!“ „Za svůj třetí úkol považuji podporu všeho, co povede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků národních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoliv důvodů hůře než ostatní. Žádné lepší potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíce potřebují. Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit naši povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat...“ (1. 1. 1990) „Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme.“ Sami porovnejte, kde je pravda a kde lež. Sentimentem národ nenakrmíte. A lži mladé generaci věčně cpát do hlavy nemůžete. Majetkové rošambó založené na smrti neexistujícího studenta, konkrétně příslušníka StB, a „sametové“ předání moci, které zajistilo větší zisky rudé buržoazii 80. let, nevyvolává dnes potřebné dojetí – pokud tedy pomineme komediantské výkony na úrovní šmíry. Zůstaňme proto místo patosu střízliví. Teď není potřeba příliš statistiky - byť i ty by dokonale a beze zbytku dokreslily realitu, do čehož se mnoha nezvaným tribunům už tolik nechce. Více než čísla ať tedy promluví báseň Egona Bondyho z prosince roku 1989, která vystihuje v několika slovech naprosto vše : „Jak jste věřili ve svobodu! A zbyla z ní svoboda obchodu / tj. podvodu / Zalízt pod vodu / a tam utopit byste se měli / vy, co jste na Václaváku v nadšení vyváděli / To, co jste chtěli, jste dostali / zas vám akorát nasrali / A rvát vlasy by si měl pan Havel / jak to s váma sválel.“ Martin Peč

Keine Kommentare:

Kommentar posten