Montag, 26. November 2012

Bulvár… tentokrát na téma Hoffmann

Dotěrnost bulváru je i známkou významu, které jednotlivým osobnostem protivníci přikládají. Jedním z těch, na které se v poslední době bulvár zaměřil, není nikdo jiný, než muž, který dle slov bývalého předsedy KSČM „neví, kam vítr vane“. Náš přítel a především soudruh Karel Hoffmann, komunista, odborář. On skutečně neví, kam vítr vane - protože se podle větru na rozdíl od KSČM neorientuje. Je s podivem, že více dvě desítky let tento sympatický muž stále ještě budí emoce, což se nedaří ani jeho protivníkům o několik desítek let mladším. Jeho profil marxisty-leninovce není nijak pošpiněn, jak dokázala nejen jeho minulost aktivního politika, ale také tvrdé zkoušky, kterými musel projít. Jednou z nich je rozhodný postoj v krizovém období let 68/69, dalším pak hlavní role ve zinscenovaném politickém procesu. O to hůř, že byla antikomunisty uštvána k smrti jeho manželka Marie – vskutku oběť justiční vraždy. Jsem na prvním místě, sobecky řečeno, vděčný, že se s Karlem můžu setkávat, jsem vděčný za jeho přátelský vztah k mladým komunistům, stejně jako za to, že jsem se setkal s člověkem, který neohýbá páteř ani při největším tlaku. Jeho chování ve straně, odborech, stejně jako v nemalém množství různých krizových situací by mělo být nastupující generaci příkladem. „Jsem a zůstanu komunistou“, řekl před rokem pro dnes už totálně dekomunizované Haló noviny. Karel Hoffmann, hrdina i oběť Havlem a Bendou zinscenované štvanice, se za dva roky dožije devadesátky. A mně nezbývá, než se těšit, jak ji s ním oslavíme, podobně jako na to, jak si přečteme paměti, které píše. Martin Peč

Keine Kommentare:

Kommentar posten