Montag, 1. Oktober 2012

Kralupy 2012: Kdo fašisty kryje? Je to policie!

V slunečný pátek 28. září 2012 se rozhodli čeští nacionalisté (fašisté) pořádat 8. ročník "Svatováclavské manifestace" v Kralupech nad Vltavou, navazující na předchozí ročníky této akce konané na Kladně. Zajímavé je, že k pořádání akce se otevřeně nepřihlásila žádná z několika (krypto)fašistických českých organizací, nýbrž na pozvánkách byl uveden jen portál revolta.info. Ale stačí se podívat na tyto stránky a hned Vám bude jasno, s kým máte tu čest, pokud tedy nemáte "IQ tykve" (průměrného nácka) a nenecháte se ošálit hesly o lásce, míru a dokonce antikapitalismu... "Svatováclavská manifestace" byla v ulicích Kralup (a nejen tam) dopředu propagována řadou vylepených letáků. Už podle "výzdoby" ulic bylo však zřejmé, že odpůrci akce mají navrch: do začátku fašistického průvodu byla většina pozvánek otrhána nebo přelepena antifašistickými samolepkami, kromě toho na řadu míst ve městě přibyly protifašistické nápisy, někdy v úctyhodné velikosti. Zdání neklamalo a odpůrců hnědého moru se sešlo skutečně minimálně dvakrát tolik, kolik jeho zastánců. Policejní odhady zveřejněné režimními sdělovacími prostředky po skončení akce hovoří o zhruba 150 náccích a 300 odpůrcích. Soudíme, že demonstrantů proti fašismu se sešlo ještě více, minimálně 400. V parku při Erbenově ulici, kde byl sraz ve 13 hodin, se setkali antifašisté, převážně představitelé směru, který režimní média nazvala "ultralevicí". Pokud vycházíme z toho, že každá složka subjektivně usilující o překonání kapitalismu je z hlediska tohoto reakčního režimu "ultra", můžeme dát hlásným troubám dnešní havlovsko-klausovské pseudodemokracie za pravdu. Zde, v parku při Zákolanském potoce, se formovala jednotná antifašistická fronta, a to právě z řad radikální, protikapitalisticky orientované levice, ježto neradikální, státotvorná levice se v boji proti fašismu omezuje na pouhá slova, vede-li jej vůbec. Není náhodné, že na představitele ČSSD či KSČM jsme zde nenarazili. Dalo by se snad říci, že mezi přítomnými antifašisty dominovali anarchisté a komunisté (v tomto pořadí, bohužel), ale asi by to nebylo přesné, neboť řada účastníků se zřejmě neřadila ani k jednomu z těchto proudů. Nicméně, ať už byl kdokoli z nich zastáncem jakkoli utopického pojetí socialismu, domnívám se, že sehrál mnohem pokrokovější úlohu než kráčeje pod červeno-bílými vlajkami "nacionálních socialistů". Zde nerozhodovalo, zda někdo považuje marxismus za vědecký světový názor nebo za nesmysl, zda je pro někoho Stalin hrdinou protifašistického boje nebo Hitlerem Ruska, zde stáli proti hnědému moru jeho odpůrci bok po boku. (I dvě "máničky" velmi "alternativního" vzhledu se zdravily "čest práci, soudruhu!"...) Samozřejmě, že by bylo mnohem a mnohem přínosnější, kdyby všichni tito antifašisté byli členy nebo sympatizanty jedné revoluční strany, nicméně ta dnes neexistuje a cesta k jejímu vzniku zdá se být ještě dlouhou a trnitou. Nicméně i v případě její existence by bylo zoufalým a trapným sektářstvím považovat lpění na marxismu(-leninismu) za podmínku účasti v protifašistickém boji. To, mimochodem, komunisté v minulosti nikdy neprosazovali, ač jejich nepřátelé to rádi tvrdí. Naopak, byla to sociální demokracie a v ČSR také národní socialisté, kdož považovali za podmínku jednotné protifašistické fronty ze strany komunistů "odmítnutí diktatury proletariátu a přihlášení se k (buržoazní) demokracii", čímž jednotnou frontu proti fašismu pohřbili a usnadnili nástup nejreakčnější formy kapitalistického panství podle hesla "bližší košile nežli kabát".... Sraz antifašistů byl ve 13 hodin, avšak náckové se sešli u kralupského nádraží až o hodnu později a k mostu přes Vltavu mířili okolo půl třetí, takže zbyl čas na volnou zábavu. Mnozí demonstranti se uchýlili do blízké restaurace Na Františku, kde se u výčepu vytvořila "rudá fronta" (Rot Front!) v praxi. Majitelé tohoto pohostinství museli být konáním "Svatováclavské manifestace" a demonstrace proti ní nadšeni. Stejně tak majitelé stravovacích zařízení, kam se po pochodu uchýlili náckové, tedy pokud jim lokály nezdemolovali a nevypálili, čemuž by se při jejich "kulturnosti" nebylo lze divit... Posezení a diskuze v lokálu polepeném samolepkami zdůrazňujícími antifašismus a alternativní způsoby života (od punku přes piercing po BDSM...) byly každopádně příjemným zpestřením dne. Už při příchodu do parku jsme mohli obdivovat sílu a udatnost represivních složek českého měšťáckého státu. Přehlídka policejních vozidel, uniformovaných i neuniformovaných příslušníků a těžkooděnců na koních i bez nich byla záhy doplněna hasičskými vozy s vodními děly, snad pro případ, že by někdo z demonstrujících zapálil nedopalkem přítomnou zeleň... Členové Svazu mladých komunistů Československa (SMKČ) se protestů proti pochodu fašistické verbeže účastnili v bloku s Novou antikapitalistickou levicí (NAL). Pikety NAL s hesly "Romové tuto zemi nevytunelovi", "Rasismus vážně škodí zdraví společnosti", "I kouření je zdravější než fašismus" a "Opakování 30. let by byla tragédie" budily zaslouženou pozornost. Brzy se k nám přihlásila romská obyvatelka Kralup, která žádala se u hesla "Romové tuto zemi nevytunelovi" vyfotit. A řada dalších účastníků fotila jako divá. Trochu nás zarazilo, že někteří z přítomných napomínali ostatní protestující, aby je nefotili, zatímco občany ve žlutých reflexních vestách s nápisy "Press" a se zrcadlovkami nechávali bez povšimnutí. Před půl třetí se začal blížit fašistický pochod, ubírající se hlavní Mostní ulicí přes most T. G. Masaryka na druhou stranu Vltavy. Nácci nesli v čele transparent s nápisem "Nacionalisté Střední Čechy" v imitaci švabachu a červeno-bílé prapory s dvouocasým lvem. Své odpůrce fotografovali a natáčeli, stejně jako policie. Od jejich průvodu nás dělilo koryto Zákolanského potoka, tj. asi 20 metrů. Začali jsme skandovat protifašistická hesla, od "Alerta antifascista!" po "Smrt fašismu!". Konflikt záhy nabyl ostřejších forem a přes potok začaly létat láhve a kameny, dle tvrzení režimních médií i sáčky s exkrementy (jediné výkaly, které jsme sami viděli, byly však od policejních koní). Policie dala brzy najevo, na čí straně bude "pomáhat a chránit", a pomocí těžkooděnců na koních a pyrotechniky brutálně vyhnala antifašisty od nábřeží potoka na druhou stranu parku do prostor sídliště U Cukrovaru, aby byl zajištěn poklidný a nerušený průchod nácků přes řeku. Tento zásah se neobešel bez několika rvaček, zranění, později došlo i k zatčením. Pokud je nám známo, nikoli na straně fašistů... Ústup před policejní brutalitou byl dobře koordinován několika soudruhy, kteří neztratili chladnou hlavu. Před mostem přes Vltavu byl policií průnik antifašistům neprodyšně zahrazen a ještě dlouho byl průchod i průjezd na druhou stanu řeky znemožněn, aby "ultralevičáci" neobtěžovali "Svatováclavskou manifestaci" (koneckonců státotvornou akci, vždyť 28. září je státním svátkem současné České republiky...). Antifašisté dávali svou nevoli s tímto postupem najevo výstižným skandováním: "Kdo fašisty kryje? Je to policie!" Došlo i k několika potyčkám s policií při snaze demonstrantů proniknout přes most. Záhy nato byla demonstrace proti fašistickému pochodu organizátory oficiálně ukončena a přítomní vyzváni k rozchodu s upozorněním, aby se ve městě nedrželi příliš pohromadě a vyhnuli se tak možnému fašistickému útoku. S ohledem na blokování výjezdu z centra města do všech stran policisty nebylo možné z Kralup ještě dlouho nikam autem vyjet. Když už byl výjezd umožněn (jen ve směru z centra ven, nikoli dovnitř, což zvláště zdejší sváteční řidiči těžko chápali), zastavovala auta plná fašistů na výjezdových komunikacích z Kralup a jejich osádka si fotila vozy skutečných či domnělých antifašistů. 28. září v Kralupech nad Vltavou ukázalo, že společný postup protifašistických sil je možný, ukázalo také jejich sílu - více než dvojnásobnou početní převahu nad fašistickou sebrankou, a v neposlední řadě upozornilo i na trestuhodnou pasivitu státotvorné, režimní formální levice typu ČSSD a KSČM. Není zřejmě náhodné, že ani režimní "bojovníci za lidská práva" typu Michala Kocába a spol., neřadící se k levici ani slovy (jichž mají jinak plná ústa), se v Kralupech neobjevili. Byli jsme také - nikoli poprvé - svědky toho, na čí stranu se postaví represivní složky tohoto státu při konfliktu fašistů s jejich odpůrci, komu budou pomáhat a koho chránit. Smrt fašismu! Smrt kapitalismu, který fašismus plodí! Eva Háková, Adolf Kříž

Keine Kommentare:

Kommentar veröffentlichen