Slovo k volbám

Výsledky říjnových voleb do zastupitelstev krajů a senátu značnou mírou změnily politickou mapu republiky. Vládní strany utrpěly porážku, kterou si dříve nepřipouštěly. Po zveřejnění výsledků voleb do zastupitelstev krajů následovala hysterická reakce z prostředí vládnoucích pravicových stran a kdejakého antikomunisty. Sdělovací prostředky soukromé i veřejné oživily strašení komunisty s argumentem, že republiku čeká vláda sociálních demokratů s komunisty a další zadlužování. Cílem bylo oslovení tradičních voličů pravice, jakási novodobá mobilizace směrovaná k vyprovokování účasti těchto voličů ve 2. kole senátních voleb. Antikomunistické běsnění nepochybně toto kolo ovlivnilo tak, že se podařilo znemožnit volbu komunistických kandidátů do senátu. To, co se stalo v těchto volbách, bude pronásledovat zejména činitele ODS, ale také TOP 09 ještě hodně dlouhou dobu. Krajské volby jsou spojeny s nízkou účastí voličů, která tentokrát dosáhla 36,89 %. Nejvýrazněji se však projevila právě u pravicových voličů a stala se tak příčinou porážky, jejíž zdroje lze hledat v aroganci moci, pokračující korupci a tunelování, jakož i asociální a nemravné politice pravicových stran. Také ČSSD ztratila v letošních volbách do krajů ve srovnání s rokem 2008 podporu více jak 400 000 voličů, nicméně k vítězství to v mnoha krajích stačilo. V senátních volbách navýšila počty mandátů, ač někde s podporou komunistů, jinde po mobilizaci zbytku sil pravice. Z pohledu růstu voličské přízně, ve srovnání s předchozími volbami, byli vítězi komunisté. KSČM počet 438 024 hlasů v roce 2008 navýšila na 538 953 hlasů v roce 2012 a to je nutno vzít ještě v úvahu, že samostatně vystupující KSČ získala, byť bez mandátu, dalších 14 703 hlasů. Klíčový výsledek těchto voleb je v tom, že politické strany musejí počítat s tím, že komunisté jsou v České republice silou, s níž je třeba do budoucna počítat. Rázem padly ony trapné útoky na koaliční potenciál komunistů. Redakce děkuje všem voličům, kteří se nenechali odradit a dali komunistům důvěru. V dané souvislosti však nelze opomenout, že z pohledu absolutních čísel ze 100 oprávněných odevzdalo pouze 7,193 voličů hlas KSČM. V krajích od 6,19 v kraji zlínském až po 8,19 voličů v kraji ústeckém. Tyto údaje svědčí o tom, že komunisté zatím neoslovili velkou většinu nezaměstnaných, sociálně ohrožených, vykořisťovaných a diskriminovaných, nezískali si jejich důvěru. Z části se přitom v růstu hlasů odevzdaných komunistům odráží nespokojenost s politickou realitou současnosti a požadavkem na změnu, z části vlastní životní zkušenost a porovnání s životními podmínkami před rokem 1989. Kdyby šlo o hlasy programové, promítl by se onen nárůst v radikálním navýšení zájmu o přijetí do KSČM. Tak tomu však zatím není. Zároveň s posilováním podílu na politické moci, zejména po výsledku v krajských volbách, budou komunisté vystaveni řadě vážných nebezpečí, kterým dosud čelit nemuseli. Ono hlavní nebezpečí spočívá především v kompromisnictví, které omezí schopnost realizovat vlastní programové cíle a představy. K významným nebezpečím náleží i zvýšené riziko korupce. A bylo by zbytečné rozebírat, jak nejen kapitalistická moc umí různými způsoby korumpovat. Nepodlehněme těmto svodům a tlakům. Obrana existuje, spočívá v tom, že naši zástupci musejí být pod trvalou kontrolou a určujícím vlivem kolektivních stranických orgánů. V případě jakýchkoli poklesků a pochybení reagujme včas a zásadově, nevyjímaje i odvoláním z funkcí. Nepřipusťme, aby různí kariéristé, které přitahuje politická moc, ovlivňovali naši politiku, vyvarujme se protekce a různých výsad. Buďme zásadoví a nespěchejme do vládních pozic, když jsme dosud nebyli schopni vyhodnotit ani politické zkušenosti z podílu na moci na úrovni krajů. V souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami považuje redakce za potřebné zdůraznit, že v politice má výhodu ten, kdo je aktivní, nikoli ten, kdo pasivně přihlíží. Přímá volba prezidenta jistě nemůže napomoci systémové změně, pokud mezi kandidáty budou pouze Ti, pro které je kapitalismus předností. Tato volba ve skutečnosti bude pouze šidítkem pro veřejnost, bude pouze další hrou na demokracii. S velkým znepokojením jsme přijali skutečnost, že vedení KSČM přes mnohé podněty od členské základny a řady orgánů zdola nebylo schopno navrhnout vlastního komunistického kandidáta. Přehlížení podnětů, nerespektování vůle komunistů zdola, bez odpovídajících reakcí a konání ze strany vedení, vedlo vždy k prohlubování formalismu a v řadě případů k rezignaci členů a opuštění strany. Představa, že komunistický volič bude automaticky volit tzv. menší zlo, nemá žádného opodstatnění. Nečinnost vedení KSČM nebude sloužit upevňování jednoty komunistů, ale spíše ji naruší. Redakce, Dialog č. 290, listopad 2012 Objednávky, připomínky, dotazy i své články do marxisticko-leninského měsíčníku „Dialog" můžete zasílat na adresu: Orego, Box 13, 257 26 Divišov, orego@orego.cz.