Konzervativní kritik?

Prazvláštní útok místní ultrapravice, prezentující se jako patologický úkaz, na kandidáta TOP 09 do senátu mě ani tak nezaujal svým obsahem, jako spíš cílenou formou odrovnání protivníka, který by jim mohl přebrat hlasy podobně smýšlejících. Ať se požerou navzájem, řekl bych si. Ale proč si trochu nezapřemýšlet. Koneckonců to už tady dlouho nebylo. Nejsem sympatizantem TOP 09, nešetřil jsem ji dříve, nemám důvod měnit svůj styl. Sledoval jsem některé texty podporující kandidáty. Nic nevyšlo z průměru. Výjimkou nebyl ani tento kandidát. Mezi řadou vpravdě moralistních důvodů, proč volit právě jeho, opomněl Václav Kolář uvést, že strana, za kterou kandiduje, je garantem uplatňování tak „humanistických" hodnot, jako je sociální genocida spojená s naprostým zkomercionalizováním zdravotnictví, která se kupodivu přímo odráží na zdraví pacienta. O „úspornosti“, která se projevuje aférami pana Kalouska a Parkanové, se již nezmínil. Bylo by to asi na delší rozsah článku. Vyřčená kritika, když opomenu její zřejmou účelovost, na něco zřejmě záměrně zapomíná. Tedy ne na to, jestli pan Nevrla tato citovaná slova o nátlaku ke kandidatuře nebo finančním přilepšení apod. vyřknul – koneckonců i kdyby tomu tak bylo či nebylo, jejich podstatu by ověřila jako u jeho politických kolegů Parkanové či Kalouska praxe. Ale konzervativní pisatel zapomíná na to, co má strach sdělit a čeho já se nebojím: Totiž že všichni nabízení kandidáti jsou slabé osobnosti v rukou lobbistů! Tedy, že celý náš politický život v regionu je jen dílem toho, co se právě hodí nebo nehodí Agelu, Pozemstavu a dalším. Škoda, že autor článku neměl odvahu toto sdělit. Ale to je příznačný rys. Podobně, jako jiní měli při orgastických tirádách pseudohumanistických blábolů momentální selhání paměti sdělit, kde přesně byly přednostně přijímány děti sponzorů či kde předčasně propouštěli nedoléčené pacienty nebo kdo daroval prostějovskou nemocnici. Inu, smysl pro jmenovaný žebříček hodnot se nezapře. Představovaní kandidáti si důvěru voliče nezaslouží. Ani zprava ani „zleva“. Současný výběr je jedním slovem marketingová veteš, Potěmkinova vesnice loutkové „demokracie“, kde se za thymolinovými úsměvy na fasádě skrývá velké NIC. Ať doktora Nevrlu soudí jeho rodina, přátelé i nepřátelé a především personál, který pod ním slouží a jeho pacienti. Ti totiž přesně vědí, jak mají kandidáta ohodnotit. Tedy lépe, než já, který jej posuzuje podle napsaných slohovek nebo laciných vyretušovaných úsměvů. Byť s jeho politickými názory nemohu souhlasit, je mi sympatičtější jeho zaměstnání porodníka, než podřezávání krků, které nabízejí zdejší konzervativci. Nebudu soudit Aleše Nevrlu, také z důvodu, že jej nebudu volit. Neznám jej osobně a strana, za kterou kandiduje, se mi příčí. Jediné, co vím, je, že jeho otec byl dobrý přítel mé babičky, též lékařky. A že oba byli lékaři v době, kde se ještě služba pacientovi nebrala jako kšeft, ale jako poslání a kdy cílem lékaře bylo léčit, nikoli mít velký rodinný dům a před ním dvě luxusní auta. Možná proto byl jejich obraz ve společnosti ryze pozitivní. Neházím dnešní lékaře do jednoho pytle. Na mnoha místech dochází k odvedení poctivé a lidem prospěšné práce. A na mnoha místech je tomu právě naopak – živnostnický bacil sem pronikl a víc než o to vyléčit jde o nemalý výdělek. Myslím, že toto je naléhavější problém, než nadcházející volby a otázka, nad kterou by se měl zamyslet kromě jmenovaného lékaře i zbytek této společnosti. Martin Peč Prostějovsko je slyšet Mezi neskromným počtem laciných slibů a pouťového populismu vítězí bezesporu billboardy a několik textů podpořených lidskou rekvizitou kdysi známého herce. Prostějovsko prý musí být slyšet. Díky komu? Díky Ladislavu Županičovi. Mnoho se o něm nedozvíme, jen prý že nepodepsal Antichartu. O roli dle námětu normalizačního ministra se zmínit nedokázal. A nebyla špatná. Na dlouhou dobu poslední hodnotná. Prostějovsko musí být slyšet? To už slyšet je. Především díky mizerné životní úrovni, otřesně nízkým platům, nuzným pracovním příležitostem a nezáviděníhodné míře nezaměstnanosti. V Prostějově žijí dobře pouze ti, kteří si na svou životní úroveň nakradli. To tak prostě je. Nechat si radit od člověka, který bere kandidaturu do senátu jako hobby a ještě má tu neomalenost se nazývat nezávislou osobností, jen ukazuje nesoudnost zestárlého herce, který by rád vyměnil příležitosti v dabingu za křeslo v senátu. Tato hra s ohněm nepoškodí ani tak nás, kteří jsme museli přivyknout neviditelným politikům, jako spíš jeho renomé. Nemám nic proti aktivitě přijet jednou za X let do Prostějova a hrát si na patriota, stejně jako proti psaní naivních glos. Pokud je ovšem píše on sám. Chápu jej - vždyť takové možnosti, jako hrát epizodní roli ve filmu podle námětu Bohuše Chňoupka, dnes už nejsou. Co je tedy slyšet podle pana Županiče dnes? Uvedl někdy konkrétní problémy? Uvedl někdy konkrétní jména těch, kteří je zavinili? Konkrétní řešení? Nerad bych urazil, ale tato osoba, nebo spíše nepovedený marketingový tah, neobstojí v politickém životě ani jako další herecká role. Toto je Česko 2012, nikoli „Chlapci a chlapi“ před skoro třiceti roky… Neslyšel jsem kromě naučených frází a omílaných nicneřešících receptů nic podstatného. Žádný nápad, žádná vize, žádná předchozí odvaha - jen chuť na sebezviditelnění, které může skončit leda sebeztrapněním. Jak chce tedy nelichotivou situaci v regionu řešit? Nevím. Mluví o investicích, o investorech, mluví naivní fráze, které slýcháme už hromadu let - tedy v čase, kdy v Plumlově zatím vyrůstají vilky těch, kteří rozkradli OP. O tom pan Županič nemluví. Fráze známého dabéra a herce jsou věc, která nás nenakrmí. Pan Županič má jedinou naději - být nezvolen. Protože tak si ponechá aspoň část svého kreditu a neskončí jako arogantní politruk ODS a herecké béčko Tomáš Töpfer. Martin Peč