Volby 2012 jsou vítězstvím reformismu

Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu Parlamentu ČR ve dnech 12. – 13. října 2012 jednoznačně ukázaly znechucení velké části obyvatelstva naší vlasti politikou. Pouhých 36,89% oprávněných voličů se zúčastnilo hlasování, zbývajících 63,11% na něj rezignovalo. Přesto jsem byl poprvé za dobu, kdy jsem oprávněn volit, ve volební místnosti svědkem fronty… I mnozí upřímní zastánci radikální levice byli výsledkem voleb nekriticky nadšeni. Lze však považovat 20,43% hlasů ve volbách do krajských zastupitelstev pro Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM), která se tak stala druhou nejsilnější stranou po České straně sociálně demokratické (ČSSD) s 23,58% hlasů, za hlasy pro autenticky komunistický program, za hlasy pro marxistický socialismus, tj. za hlasy proti kapitalismu a pro socialistickou revoluci? Domnívám se, že jen zčásti. Pokud by voliči KSČM byli přesvědčenými zastánci reformování kapitalismu a jeho překonání by odmítali, jistě by dali své hlasy raději ČSSD nebo nějaké jiné otevřeně systémové straně. Samozřejmě nesmíme přitom opomínat sílu „protestních hlasů“ občanů, kteří jsou „už tak naštvaní, že raději zvolí KSČM“ jako sílu stojící (domněle) „proti všem“, totiž proti všem režimním stranám. A pak také hlasy poctivých zastánců reformace kapitalismu k jeho sociálnější podobě, kteří pochopili, že ČSSD už ani toto pojetí dávno nevyznává. Ukázalo se, že všeobjímající antikomunistická kampaň na významnou část společnosti nepůsobí. Bohužel, představa, že KSČM je skutečně protirežimní, protikapitalistickou stranou, tzn. svou podstatou revoluční, je značně iluzorní. Slušný volební výsledek KSČM je na jednu stranu větším pozitivem než vítězství otevřené pravice typu ODS, TOP09 i falešně, pozérsky protirežimních ultrapravicových stran typu Strany svobodných občanů (proti „krajskému socialismu“) či Dělnické strany sociální spravedlnosti („proti kapitalismu“! – hle! – heslo, jehož se KSČM bojí, kryptofašisté vyslovují naplno!). Na druhou stranu bude toto „vítězství“ značnou posilou reformistům ovládajícím KSČM a dlouhodobě ji zbavujícím posledních zbytků marxistické, protikapitalistické orientace. Jistě se pozvednou hlasy, že umírněná linie vedení KSČM je správná a její výsledky že dokázaly, že „radikalismus nikoho nepřitahuje“. Pohleďte na Štěpánovu Komunistickou stranu Československa (KSČ), zvolají filipovci a jim podobní. Dostala 0,55% hlasů! Marxismus-leninismus je vyřízen, moderní levice vítězí na celé čáře! Jenže… Skutečně se Štěpánova KSČ profiluje jako revoluční marxisticko-leninská strana? A profiluje se vůbec nějak? Viděli jste nějakou její předvolební kampaň? Zná někdo tuto stranu, zná její program, může jí někdo důvěřovat? Ve středních Čechách se pohybuji v komunistickém hnutí už pár let a nikdy jsem o žádném soudruhu ze středočeské kandidátky KSČ neslyšel, natož abych jej znal… Pokud se nemýlím, jediný výstup z politiky Štěpánovy strany, který pronikl do širší veřejnosti, byl rozhovor týdeníku Ekonom s jejím vůdcem Miroslavem Štěpánem, pod názvem „Zadarmo už nedělám, nejsem vůl“, v němž ocenil čínský model „tržního socialismu“, jenž nazval „kapitalismus s lidskou tváří pod vedením strany". (Výstižné konstatování, jen té „lidské tváři“ nevěřím.) Naskýtá se však ještě jedna otázka: Pokud by ve volbách kandidovala skutečně zásadově marxistická, revoluční strana, byla by jí kandidatura umožněna, nebyly by jí kladeny překážky znemožňující rovnoprávné soupeření ve „svobodných a demokratických volbách“…? Předpokládám, že voliči, kteří očekávají od KSČM revoluční zásadovost, budou v nejbližší budoucnosti trpce zklamáni. Otázkou je, co nastane pak, nebude-li obnovena třídně orientovaná strana proletariátu. Zhoršování životní úrovně většiny společnosti povede nutně k její radikalizaci, nikoli však k jejímu třídnímu uvědomování. To není totéž. Radikalismus se může snadno obrátit úplně opačným směrem, než by bylo v zájmu mas, jako se tomu ostatně stalo již mnohokrát v minulosti. Tzv. Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) získala v krajských volbách celorepublikově jen 0,34% hlasů, její koalice se Stranou pro Evropu 1,23%, nicméně v Ústeckém kraji již 4,37% - těsně pod 5% potřebnými pro vstup do krajského zastupitelstva. DSSS šla do voleb s heslem „Stop nepřizpůsobivým!“ Jak výstižné! Kdo se jí nepřizpůsobí, v případě jejího vítězství zle dopadne… Stojí snad za zmínku citovat, co soudí představitelé DSSS o KSČM: „Této straně chybí svěží vítr, dravost a již zmíněná revolučnost, kterou měli komunisté v první polovině 20. století. Nebo snad vidíte v ulicích zástupy mladých s rudými prapory, jak bojují s kapitalistickým systémem? Či snad jsou pan Filip, Grebeníček, Rujbrová nebo Kováčik příkladem moderního opozičního hnutí?“, píše M. Zbela, místopředseda DSSS. „KSČM je stranou, která je pevně etablovaná v našem politickém systému. Komunistům stačí věčně zůstávat v opozici a pomalu se jako mor rozrůstat. Kritizovat všechny a sami nic nenabízet. Komunisti se nepotřebují ukazovat na náměstích a vysvětlovat svůj program. Stačí jim v klidu čekat a postupně sbírat bod po bodu v preferencích, když za ně všechnu práci udělají svoji otřesnou prezentací ostatní parlamentní strany. Komunismus obecně a KSČM zcela konkrétně nenabízí reálné řešení problémů, které sužují naši krásnou vlast,“ soudí J. Petřivalský, předseda krajské organizace DSSS Praha. Co se týče hodnocení KSČM, ztotožňuji se s DSSS, ovšem s výhradou, že pojmy „člen KSČM“ a „komunista“ nelze považovat za synonyma, ba ve vztahu k většině vedení KSČM je správnější je považovat za protiklady. Rozhodně však nemohu souhlasit s tím, že by správným východiskem byla DSSS se svým nacionalismem, rasismem a hledáním falešných nepřátel. Za pozitivní považuji krach stran kultu osobnosti dvou politických mrtvol, „Strany práv občanů Zemanovci“ Miloše Zemana (3,08%) a „Národních socialistů – levice 21. století“ Jiřího Paroubka (0,49%), ačkoli jejich kampaň byla viditelná – až podezřele, na to, že jde o strany nedávno vzniklé a dosud nepůsobící v zastupitelských sborech. (Falešných socialistů máme už tak dost.) Ještě slabší byl výsledek pravicových, nedávno tak populárních a favorizovaných Věcí veřejných (0,25%)… Jakýsi nepříliš známý herec a dabér Ladislav Županič, jenž už asi neví, jak na sebe jinak upozornit, prohlásil k výsledkům voleb: „Kdybych byl mladší, tak bych emigroval… Výsledky KSČM jsou malá katastrofa.“ Neviděl bych to pro Vás tak černě, pane Županiči. Filipova KSČM není Gottwaldova KSČ. Bohužel. Leopold Vejr