Partneři našeho prezidenta v boji proti světovému terorismu

Nehledě na „Osudy dobrého vojáka Švejka“, každý z nás, kdo nastoupil do vojenské základní služby si dobře vzpomíná na buzeraci, které byl vystaven po dobu prvního roku. Je zajímavé, že se v ČSLA a snad ani nikde jinde v socialistických armádách tento nešvar nikdy nepodařilo vykořenit. Po porážce ve Vietnamu se Američané rozhodli, že zruší povinnou základní službu a zavedou žoldnéřskou armádu, ve které každý voják uzavře smlouvu s armádou, za kterou obdrží plat. Pochopitelně podmínky služby jsou mnohem těžší, než dříve. Do armády začaly vstupovat, v souladu s novými zákony, ženy, které nyní mohou bojovat i v předních liniích americké permanentní války s terorismem. Cílem imperialistických vládců bylo především změkčit pohled na vlastní ozbrojené síly, jako by bomba od pilotky vojenského letounu, nebo střela od snajperky byla pro ochránce lidských práv přijatelnější. S masovým nástupem žen do armády se začalo ihned zvyšovat sexuální násilí a v současnosti se doslova šíří jako pandemie. Nejmohutnější, technicky nejvyspělejší, permanentně bojující a tedy i nejzkušenější armáda na světě, těmito takřka básnickými přívlastky experti různého druhu bezdůvodně odměňují americké žoldnéře. S vojenskými rozpočty v epoše permanentních válek se zatím, z obav z represí do boje s imperialistickými vládami nepouští nikdo. Argumentovat proti hollywoodské propagandě o hrdinné námořní pěchotě, chránící světový mír je téměř nemožné. Proti rozsáhlé válečné ofensivě šíření demokracie po světě, je těžké se postavit. Nezbývá, než v přímém přenosu sledovat „humanitární“ bombardování, obdivovat technickou vynalézavost scénáristů s jejich chytráckými zařízeními, jak kamuflují vraždění bojem za demokracií, svobodu a lidská práva. Nicméně existuje i rub medaile tohoto militaristického lesku. To si připomínají při kulatých výročích některého z bezpočetných válečných útoku, pouze sami Američané. Veteráni z Afghánistánu nebo Iráku, se stejným znakem na trikách, hovoří před televizními kamerami o tom, co je všeobecně známo: „Vládě na nás nezáleží, na léčení posttraumatických syndromů údajně nemá finance, zastavte nesmyslnou válku.“ Počet sebevražd veteránů zločinných válek dosáhl odstrašující úrovně – 150 ročně – jedna každý druhý den. Přesto služba v amerických ozbrojených silách zůstává trvale prestižním zaměstnáním, Pro mnoho rekrutů je to jediný způsob, jak si vydělat peníze na vysokoškolské studium. Pro ženy byla zpřístupněna služba v armádě v roce 1978. Zejména tehdy příslušnice krásného pohlaví konečně dosáhly spravedlivého srovnání s muži. Od té doby ovšem je armáda Spojených států otřásaná skandály spojenými se sexuálním násilím. V posledních letech, podobně jako sebevraždy, se epidemicky šíří i tento druh násilí. A co film GI Jane? (Vojín Jane), tážete se. To je přece o něčem jiném, dovíte se, to je o boji žen proti genderové diskriminaci. K čemu toto ukončení diskriminace žen přivedlo, ukázal nedávno vytvořený skandální americký film režiséra Kirbyho Dicka „Neviditelná válka“ Půldruhé hodiny odporně slizkých odhalení přímých účastnic. Kirby Dick natočil 70 výpovědí obětí násilníků v uniformách. Delikátně, bez nátlaku z nich vytáhl nejstrašnější a nejbolestnější vzpomínky, s kterými se nesvěřily ani svým nejbližším. Výsledkem je tento nepříjemný mix kluzkého slizu údajů z oficiálních statistik a lhostejnosti vojenských hodnostářů. Prostě bomba. Cirka 20% všech veteránek bylo v průběhu služby znásilněno. Nejedná se však o nějaké srandovní sexuální harašení, ale o skutečné násilí. 80% znásilněných nepodalo oficiální stížnosti. Pouze 8% znásilnění se dostane až před soudy. Soudy odsoudily pouze 2% násilníků. Za 35 let „úspěšného“ zrovnoprávnění žen bylo znásilněno celkem půl milionů žen. I když poslední cifra zřejmě podle autorů filmu plně nevystihuje reálnou situaci. Na příklad deník New York Times (NYT) ve své recenzi k filmu, s odvoláním na Pentagon uvedl, že v roce 2011 došlo v armádě USA celkem k 22 800 násilným přestupkům sexuálního charakteru. Podle organizace „Akční síť amerických veteránek“ (Service Women’s Action Network - SWAN) je počet případů sexuálního násilí záměrně snížen. Zase žádné harašení. 62 zločinů denně. Kolik zločinů podobného charakterů spáchají čeští vojáci? Nedávno bylo v podvýboru pro vojenskou kádrovou politiku amerického Senátu provedeno slyšení k sexuálnímu násilí v armádě. Na slyšení v Senátu o sexuálním násilí v armádě popsala ve svém svědectví bývalá vojákyně z povolání Rebeka Havrillová, že to bylo jako noční můra, směsice plná ponížení, znásilňování a jeho kamufláže, křesťanského fašismu a pornografie, co ji mučilo v době její služby v armádě. Popsala, jak byla trvale obtěžována svým velitelem družstva, až do okamžiku, kdy se obrátila se svým stresem o pomoc k lékaři. Pak, týden před tím, kdy se měla jejich jednotka vrátit do USA, byla znásilněna jiným vojákem z jejich týmu. „Nejdříve jsem se rozhodla násilí nehlásit, protože jsem nevěřila svým velitelům. Věděla jsem, že náš seržant byl v minulosti obviněn ze sexuálního násilí, atmosféra v jednotce byla extrémně sexistická a nepřátelská vůči ženám.“ Uvedla. O rok později, stále ještě v armádě, se s tímto násilníkem setkala: „Byla jsem tak traumatizována z neočekávaného setkání, že jsem požádala o uvolnění z výcviku a šla jsem za vojenským kurátem. Ten mi však mezi jiným řekl, že znásilnění byla boží vůle a bůh tak chtěl obrátit mou pozornost k tomu, abych se přimkla k bohu. Opět jsem nepodala žádné udání na svého násilníka. O půl roku později mi volala přítelkyně, že našla na internetu moje snímky, které si při znásilnění násilník pořídil.“ Sdělila. Vojenský vyšetřovatel pokračoval v ponižování Havrillové tím, že ji donutil, aby popsala všechno podle zajištěných snímků ze znásilnění. O několik měsíců ji bylo sděleno, že násilník oznámil, že se sexem souhlasila. Armáda tak případ uzavřela. Na slyšeních v Senátu vyšla na světlo ještě jedna šokující cifra. 56% obětí sexuálního násilí v armádě USA tvoří muži. Představitel nevládní organizace „Chráníme naše obránce“ Brian K. Lewis, bývalý poddůstojník amerického vojenského námořnictva byl první sexuální oběti, která kdy svědčila před komisí obrany Kongresu. Lewis byl znásilněn svými „kamarády“ na vojenském plavidle. Lékaři vojenského námořnictva u něj zjistili poruchu osobnosti. Lewis byl propuštěn do civilu s tzv. „vlčím lístkem“, který označuje, že byl propuštěn, protože lhal. S touto diagnózou bylo z amerických OS propuštěno celkem 31 tisíc vojáků. Takoví lidé neseženou zaměstnání a mohou být přijatí pouze na podřadné práce. Je pochopitelné, že po takových zásazích si každá oběť mnohokrát rozmyslí, než podá raport. K sexuálním násilníkům existuje mají ozbrojené síly jiný přístup. Pilot letounu F-16 amerického letectva podplukovník James Wilkerson se na letecké základně v italském Avianu dopustil sexuálního násilí, byl odsouzen na rok vězení. Na zásah generála Craiga Franklina byl v dubnu 2013 osvobozen a znovu zařazen do služby v letectvu. Slouží nyní na letecké základně u města Tucson v Arizoně, kde žije znásilněna žena a její rodina. Sexuální skandály explodují téměř každý měsíc. -Ze znásilňování a sexuálno obtěžování, kterých se dopustili v létech 2009-2011 bylo, na letecké základně Lackland u San Antonia v Texasu, obviněno 17 instruktorů. Obvinění byli i dva bývalí velitelé základny, kteří zločiny kryli. -Podplukovník Jeff Krusinski – bývalý vedoucí sekce prevence sexuálních útoků byl 5.5.2013 zatčen za sexuální obtěžování ženy na parkovišti ve Virginii. -Brigádní generál Jeffrey Sinclair je obviněn ze znásilnění kapitánky americké armády a bude postaven před vojenský tribunál. Bude zřejmě i obviněn ze čtyř dalších znásilnění – 3 příslušnic armády a jedné civilistky. Při počátečním výslechu Sinclair drze uvedl: „Já jsem generál. Budu dělat to co se mi zlíbí.“ Jak se k němu postaví porota sestavena z dvanácti dalších generálů? -Seržant prvního stupně Gregory McQuinn, který měl řídit výchovu, k zamezení sexuálního násilí v pevnosti Fort Hood v Texasu, je vyšetřován vojenskou policií, poněvadž si vytvořil v pevnosti „kroužek prostituce“ a za útok na ženu, která se odmítla prostituovat. Zdůvodnit takovou pandemii násilí alkoholem, nebo stresem v bojových podmínkách by bylo velmi jednoduché. Ale příčina běsnění sexuálního terorismu je mnohem hlubší. Armáda USA je profesionální. Pokud je armáda složena z vojáků prezenční služby, je složení jednotek a útvarů průřezem morálního stavu společnosti a procento parchantů je stejné jako ve společnosti. V žoldnéřské armádě je to jinak. Je potřeba si všimnout toho, že do armády jsou přijímání chudáci, kteří nemají práci, imigranti, kteří chtějí studovat a získat státní občanství, příslušníci organizovaného zločinu, kteří se chtějí naučit lépe vraždit, mládež s duševními poruchami, není se čemu divit. V jednotkách se pak setkají představitelé všech těchto skupin. Od romantiků, kteří podlehli propagandě nutnosti obhajoby svobody, přes brutální „psy války“ až po nevzdělané, gastarbaitry, rovněž bez morálních zábran. Kultura znásilňování proti kultuře emancipace Jak jsem se již zmínil, Kongres se pokouší řešit problémy sexuálního násilí v armádě. Mnozí civilní funkcionáři i generálové a důstojníci uvádějí že jsou ohromeni stávající situaci v armádě trvají na takových změnách, které by umožnily snadnější vyšetřování a souzení zločinů sexuálního násilí. Ale nejhorší formy nenávistí, ponižování a násilí vůči ženám jsou hluboce a nevykořenitelně spojeny s kulturou a doktrínou amerického militarismu. Ty začínají od skutečně prvního dne základního výcviku. Ženy musí udržovat tempo pochodu podle říkanky: „To je má puška, to je má pistole, (ukazujíce na genitálie); jedna je na zabíjení, druhá pro radost“. (“This is my rifle, this is my gun [pointing to genitals]; one is for killing, one is for fun.”) Mladý muž, který vstoupil do armády, protože hledal způsob jak pomoci své rodině popsal základní výcvik takto: „V základním výcviku se vás instruktoři snaží týrat, zlomit vás. Provádějí tak zvaný žraločí útok – to je čtyři seržanti vás obklopí, jejich tváře několik centimetrů od vašeho obličeje nadávají, řvou a prskají. Řvou: „Ty jsi holka. Ty jsi srab. Ty jsi kunda.“ V roce 2009 vyvolalo velké demonstrace v Manile na Filipínach znásilnění ženy příslušníkem námořní pěchoty, USA odmítly postavit vojáka před filipínský soud, odvolávajíce se na mezivládní smlouvu, která poskytuje imunitu americkým vojákům. Patří sem různé zločiny, včetně znásilnění. Rozsáhlé oblasti institucionalizované prostituce obklopují americké základny ve světě. Standardní přístup americké vojenské politiky k sexuálnímu násilí vyjádřil (v Čechách milovaný) generál George R. Patton, považovaný za giganta a velkého vojevůdce americké armády, který řekl: „Bezpochyby tam budou nějaká znásilnění, způsobena americkými vojáky“. Dnes je personální složení armády jiné, než za časů generála Pattona. V celé armádě slouží 14,6% žen. Dnes se sexuální násilí, které bylo dříve orientováno pouze na civilní obyvatelstvo, obrátilo i dovnitř armády. Tato situace tvoří velký problém pro vládce země a jejich represivní imperialistický systém, v jehož čele stojí. Obamovy pokusy o potlačení sexuálního násilí amerických vojsk Jakmile zločiny sexuálního násilí v armádě začaly vycházet na světlo, Obama je označil za hanebné a skandální. Je však možné, aby tato situace mohla být tak dlouho tajemstvím pro vrchního velitele americké armády? Ve skutečnosti se Obama sám osobně rozhodl odmítnout rozhodnutí soudů, použít jako důkazy stovky zadokumentovaných případů znásilnění a sexuálních útoků, které provedli američtí vojáci proti uvězněným zajatcům v Afghánistánu a Iráku. Soudní příkaz zněl, aby byly zveřejněny tisíce snímků, které podle generála pověřeného vyšetřováním zločinů, jichž se dopustily americké síly v Afghánistánu a Iráku, potvrzovaly mučení, znásilňování a další obscénnosti. Obama ospravedlnil své rozhodnutí takto: „Důsledky by ohrozily naše vojska, jediného protektora naší zahraniční politiky v okamžiku, kdy je nejvíce potřebujeme.“ Rozhodnutí Obamy zamítnout předložit veřejnosti důkazy o mučení, znásilňování a jiných obscénnostech americké armády, jen dále přispělo k vytváření atmosféry, ve které mužská část armády je přesvědčena, že má i nadále „zelenou“ pro sexuální násilí vůči ženám. Znásilňování je hluboce zakořeněno v povaze amerického militarismu Co nejvíce vyjadřuje a rozkrývá podstatu systému a cílů, za které armáda bojuje je její kulturnost, morální hodnoty, způsob jejího výcviku, skutečnosti, jak se vojáci chovají a jaké mají vztahy s civilním obyvatelstvem. Spojené státy se snaží představit světovému veřejnému mínění samy sebe jako systém, který přináší světu demokracii, osvětu, ženská práva. Místo toho ve skutečnosti prosazují kapitalistické vykořisťování, a diktaturu a vnucují národům struktury a instituce, které to usnadňují a likvidují všechny síly, které se jim postaví na odpor. Jaká je to společnost, ve které útisk žen a mužská nadvláda, jsou nerozlučně spjaté se sociálním systémem, což je vyjádřeno i v násilné vojenské kultuře mužské nadřazenosti, kde prostituce je normální a ve které platí názor, že vojáci – muži mají vlastně právo, potvrzené prezidentem, beztrestně znásilňovat své kolegyně? 26. května 2013 | Revolution Newspaper | revcom.us REVOLUTION: #195 Překlad K.K.