Z dějin komunistické strany - část 11.

V moderních dějinách Československa není nic lepšího, upřímnějšího, čistšího a obětavějšího, než hrdinství komunistů a komunistické strany v boji za skutečnou demokracii. 1946 6. března pronesl W. Churchill ve Fultonu v USA projev, v němž odmítl další spolupráci se Sovětským svazem a vyslovil se pro vytvoření anglo-amerického vojenského bloku namířeného proti komunismu. Tímto projevem byla zahájena politika studené války. Od 20. do 24. března byl na státní návštěvě Československa prezident a ministerský předseda Federativní lidové republiky Jugoslávie maršál Josip Broz Tito. 28. března přijalo Prozatímní národní shromáždění ústavní zákon, kterým byly schváleny a prohlášeny za zákony dekrety prezidenta republiky. 28. až 31. března se v Praze ve velkém sále Lucerny konal VIII. sjezd KSČ. Zúčastnilo se ho 1038 delegátů, kteří zastupovali 1 081 544 členů z českých zemí. Přítomna byla padesátičlenná delegace KSS. Na programu jednání byla zpráva o činnosti strany od VII. sjezdu KSČ, o politice strany a jejím programu, zpráva o organizačním stavu, úkolech výstavby strany a novém organizačním řádu KSČ, o ideové výchově a kulturní politice strany, o zemědělské politice a živnostenské politice KSČ... Sjezd zhodnotil úlohu KSČ v národně osvobozeneckém hnutí a úspěchy strany v boji za upevnění lidově demokratické republiky, schválil Zprávu první celostátní národohospodářské konference, usnesení o úkolech zemědělské a živnostenské politiky strany. Předsedou KSČ byl zvolen K. Gottwald, generálním tajemníkem R. Slánský. Předsedou ústřední revizní komise se stal J. Štětka. 12. dubna byl v Moskvě podepsán protokol mezi československou a sovětskou vládou, podle něhož Sovětský svaz měl dodat 30 000 tun obilí. Dodávky obilí se staly významnou pomocí ve vyživovací situaci Československa. Prvomájového průvodu KSČ se v Praze zúčastnilo na 140 000 účastníků. Průvody komunistů v účasti daleko převyšovaly průvody ostatních politických stran. 15. května uveřejnilo Rudé právo májové poselství československých kulturních pracovníků na podporu politiky KSČ, které podepsalo 392 představitelů vědy a kultury. K 26. květnu bylo ministerstvem zemědělství vydáno již 100 000 dekretů o vlastnictví půdy. 26. května se konaly první řádné volby do Ústavodárného národního shromáždění v lidově demokratickém Československu. Nejsilnější politickou stranou se stala Komunistická strana Československa, která získala 37,94% hlasů, Československá strana národně socialistická 18,29%, Československá strana lidová 15,64%, Demokratická strana 14,07%, Československá sociální demokracie 12,05%, Strana slobody 0,85%, Strana práce 0,71%. Výsledky voleb v jednotlivých obcích, okresech a krajích určovaly poměrné zastoupení politických stran v národních výborech všech stupňů. V Ústavodárném národním shromáždění československé republiky měli komunisté 114 mandátů a se sociálními demokraty, kteří získali 37 mandátů, tvořili těsnou nadpoloviční většinu, 151 mandátů. 30. května se konalo zasedání ÚV KSČ. Projednalo výsledky voleb do Ústavodárného národního shromáždění a další úkoly strany. Zasedání zmocnilo předsednictvo ÚV KSČ, aby uplatnilo nárok KSČ na funkci předsedy vlády, a doporučilo, aby jednotliví pověřenci byli podřízeni příslušným ministrům a sbor pověřenců ústřední vládě. 10. června byla v Moskvě podepsána dohoda o repatriaci volyňských Čechů a Slováků do Československa. 18. června byl na první schůzi Ústavodárného národního shromáždění zvolen jeho předsedou Antonín Zápotocký. 19. června zvolilo Ústavodárné národní shromáždění jednomyslně prezidentem republiky E. Beneše. Stovky závodů v Československu dosáhly již předválečné úrovně výroby. 2. července jmenoval prezident třetí vládu Národní fronty v čele s K. Gottwaldem. V nové vládě, poprvé vedené představitelem KSČ, bylo šest českých a tři slovenští komunisté, po čtyřech místech měli národní socialisté, lidovci a slovenští demokraté, tři sociální demokraté a dva ministři byli odborníky bez stranické příslušnosti. 20. až 26. července vládní delegace v čele s K. Gottwaldem navštívila Sovětský svaz. Jednala o přípravě mírové konference a československo-sovětských smlouvách o vojenské spolupráci. Československým představitelům bylo oficiálně oznámeno, že se SSSR vzdává své válečné kořisti v Československu, zejména závodů na výrobu syntetického benzínu v Záluží u Mostu, a předává ji bez náhrady československé republice. V srpnu byl uveřejněn dopis ÚV KSČ organizacím strany — Budovatelský program Gottwaldovy vlády a úkoly komunistů. 6. září pronesl státní tajemník USA J. F. Byrnes ve Stuttgartu projev, v němž prohlásil, že se Spojené státy nehodlají v Německu podřizovat postupimským dohodám. 24. září vznikl na schůzi vlády spor o průmyslové konfiskáty. Zatímco komunisté navrhovali jejich přičlenění k národním podnikům, buržoazní ministři z nich chtěli vytvořit soukromé podniky. Ministerstvo zemědělství předložilo vládě osnovy šesti zemědělských zákonů. Týkaly se revize první pozemkové reformy, zaknihování přídělů ze zkonfiskovaného majetku, zajištění zemědělského výrobního plánu, zlidovění myslivosti, scelování pozemků a zamezení drobení půdy. 1. října byly v Norimberku před Mezinárodním vojenským tribunálem vyneseny rozsudky nad hlavními německými válečnými zločinci. Jako zločinecké byly odsouzeny i hlavní nacistické organizace. Rozsudky smrti byly vykonány 16. října 1946. 24. října oznámil ministr vnitra Václav Nosek v Ústavodárném národním shromáždění, že v nejbližších hodinách bude skončen odsun Němců. Transfer do sovětského pásma byl skončen již 18. října a do amerického pásma odjížděly poslední transportní vlaky. 25. října schválilo Ústavodárné národní shromáždění zákon o dvouletém hospodářském plánu na léta 1947—1948. Zákon ukládal zvýšit celkový objem výroby v průmyslu o deset procent ve srovnání s předválečnou úrovní, přednostně budovat těžký průmysl a urychlit rozvoj průmyslu na Slovensku, zvýšit zemědělskou výrobu nejméně na předválečnou úroveň, zabezpečit zvýšení životní úrovně a sociální postavení pracujících. 2. prosince byl před Národním soudem v Bratislavě zahájen proces s bývalými představiteli slovenského státu. Dne 15. dubna 1947 byli J. Tiso a F. Ďurčanský odsouzeni k trestu smrti, A. Mach k 30 letům žaláře. 15. prosince bylo podle zprávy ministerstva zemědělství v Čechách zkonfiskováno 150 316 zemědělských usedlostí o výměře 875 000 ha zemědělské a 511 000 ha ostatní půdy. Nebylo ještě obsazeno 15 725 usedlostí. 15. prosince byl na zasedání ústředního výboru Svazu české mládeže vyhlášen závazek na léta 1947—1948 v Litvínově postavit 231 bytů pro horníky a zaměstnance Chemických závodů v Záluží u Mostu, v hornické osadě Zdař bůh v Mostě 78 bytů a v Lidicích položit základy zničené obce. 19. prosince zahájili francouzští kolonizátoři válku proti Vietnamské demokratické republice, která trvala osm let. Vietnamský lid zahájil všelidovou revoluční válku na obranu vlasti. 31. prosince bylo na Slovensku přiděleno rolníkům v rámci první etapy pozemkové reformy 570 020 ha půdy. Těžba hnědého uhlí v Československu dosáhla úrovně z roku 1937, výroba oceli 72 % předválečného stavu výroby. (Pokračování příště) Připravil Milan Havlíček, Zpravodaj OV KSČM Praha - východ 10/2012, http://tresnicka.kscm.cz