Freitag, 5. Juli 2013
Komu a proč je "Dialog" trnem v oku?
Dlouhodobě, už snad od svého vzniku před 24 lety, je předmětem "zvláštního zájmu" státní bezpečnosti sloužící vítězné a pomstychtivé moci zplozené kontrarevolucí. Víme: jdou po nás. Ale nemohou překračovat zákony, třebaže to v některých případech dělají. Justice si však musí zachovávat tvář nezávislosti a demokratismu. Nemůže se blamovat před světem, který deklamuje svobody a lidská práva, jakkoli je tento svět v praxi nejednou hrubě a cynicky pošlapává. Můžeme vás, pánové hlídací psi vaší demokracie, ujistit: nenachytáte nás na hruškách! Známe vaše paragrafy chránící moc velkokapitálu, zejména cizáckého, a nejsme ochotni zavdat žádnou záminku k tomu, abyste nás zaškrtili.
Příklad? Článek 403 trestního zákona zakazuje šíření "třídní zášti". V pořádku. Nás neohrožuje. Měli byste ovšem zakročovat proti těm, kdo tuto "zášť" produkují - dennodenně, neustále, subjekty vykořisťovatelského systému, jakým je kapitalismus, zejména v současné podobě ve stádiu imperialismu, který ohrožuje samu existenci lidstva bezuzdnou honbou za maximálními zisky, povýšením peněz na piedestal Nejvyššího božstva dožadujícího se nových a nových krvavých obětí. Ale, na to nestačíte, ani pomyšlení. Tak byste například mohli zasáhnout aspoň v takové "maličkosti", jakou představují demonstrace několika studentů některých středních škol proti demokraticky zvoleným zástupcům za KSČM v třech krajích. Na pranýř jsou totiž stavěni nikoli lidé, kteří narušují lidská práva nebo jednají v rozporu se zákony tohoto společenského zřízení, ale reprezentují politickou stranu legálně působící v daném společenském systému. Jde o naprosto očividné porušení zákona o němž už byla řeč! Ale nejenže se k tomu mlčí, ono se to propaguje ve veřejných médiích! Učitelé podněcující své žáky k šíření "třídní zášti", stejně jako redaktoři televize, rozhlasu nebo některých tiskovin, kteří tomu všemu doslova nezřízeně fandí, by přece měli být voláni k odpovědnosti! Pokud bychom ovšem měli považovat tento stát za "právní stát".
"Dialog", znovu připomínáme, "třídní zášť" nejen nešíří, ale staví se proti tomu. Poukazuje přitom na existenci nesmiřitelného třídního boje, na nelidský charakter kapitalistického sociálněekonomického zřízení, poslední vykořisťovatelské společensko-hospodářské formace. Propaguje vědecký socialismus Karla Marxe a Bedřicha Engelse, revoluční učení marxismu-leninismu, podle něhož antagonismus mezi prací a kapitálem (věc tak zřejmá, že o ní učí i na amerických univerzitách!) může být překonán jen dovršením třídního boje a vytvořením beztřídní, komunistické společnosti.
Není to utopie. XX. století, s jeho Velkou říjnovou socialistickou revolucí, s existencí reálného socialismu v SSSR a v řadě zemí světového socialistického společenství, k němuž patřila i naše země, prokázalo, že nejde o pouhou vizi. Lidská práva v plném rozsahu - tak, aby platila univerzálně a týkala se nejen politické, ale také sociální oblasti a aby zahrnovala i oblast ducha, kultury, vzdělanosti - mohou být zabezpečena jen a jen v komunistické společnosti, společnosti sociální rovnosti.
"Dialog" je časopisem, který v tomto směru velmi důsledně za lidská práva a proti jakékoli formě "třídní zášti", proti všemu, co zavání neonacismem, bojuje. Slovy, tj. legální cestou.
"Dialog" má však protivníky, "rozhněvané muže", nejen na pravici. Ale i na levici, přesněji řečeno, v řadách těch, kdo se za stoupence levice považují. S tou levicí je to trochu zamotané. Pro komunisty, marxisty-leninovce, jsou všichni, kdo sice mají výhrady k formám vládnutí pravice, ale omezují konfrontaci s ní na "parlamentní hašteření" (použijeme-li Marxových slov, připomínaných nejednou Leninem), pravicoví oportunisté. Mistry takového "opozičního handlování" jsou, jak známo, sociální demokraté. Jsou mezi nimi zajisté slušní lidé, ale o to teď nejde. Mluvíme o levici v dobrém slova smyslu a nikdo, kdo má rozum pohromadě, sociální demokraty nemůže za levicové politiky pokládat. Za jistých situací jsou navíc vždy ochotni zachraňovat kapitalismus proti dělnické třídě.
A naše KSČM? Označuje se za stranu levicovou. Podívejme se však blíže, co tím míní.
Odpovědět na tuto otázku je možné, jen když si uvědomíme, jak KSČM vznikla, proti čemu a nač navázala. Zrodila se, jak známo, z trosek KSČ, v atmosféře tzv. sametové revoluce, ve chvíli, kdy této "revoluci", tj. kontrarevoluci, docházel zjevně dech a kdy nebylo naprosto jasné, že gorbačovská "perestrojka" se svým antistalinismem (tj. antimarxismem) se stala "katastrojkou", jak ji výstižně pojmenoval Alexandr Zinovjev, sociolog, matematik, "disident" za Brežněva, který prošel "gulagem", protože se podílel na přípravách atentátu na Stalina, za což se za gorbačovské "perestrojky", kdy se SSSR rozkládal, veřejně omluvil. Ano, z "antistalinismu", z ideologického produktu antisovětských a antikomunistických center, z odporu k revolučnímu učení Karla Marxe, jak je geniálně aplikoval na Rusko V. I. Lenin a realizoval J. V. Stalin, se zformovala KSČM. A ne náhodou ve svém programu (na kladenském sjezdu) zformulovala svou politickou a ideologickou pozici zcela otevřeně proti marxismu-leninismu - v návaznosti na proklamace adamcovského posledního sjezdu KSČ (prosinec 1989), který se zřekl revoluční minulosti KSČ (gottwaldovské linie) a přihlásil se k "demokratickému socialismu", jinými slovy k "levici" sociáldemokratického ražení.
KSČM tento program - negace revoluční cesty strany a kontinuity s revizionisty a oportunisty, vydávané za "antistalinismus" - i na dalších sjezdech vždy potvrdila. Znovu také - a se zvláštním důrazem, kdy na vědomí vzala revizionistickou "vizi" socialismu pro XXI. století, na posledním libereckém sjezdu. A na této teoreticky scestné platformě míní nynější vedení v čele s Vojtěchem Filipem sjednotit stranu. De facto v rozporu s míněním většiny členské základny, kterou převzala z bývalé KSČ a o kterou se opírá. S tím ovšem, že ji klame, že jí nenalévá čisté víno. Revizionismus a oportunismus zastírá a omlouvá nezbytností respektovat realitu, myslet "nově", reagovat na potřeby vývoje, přičemž zcela ignoruje základní úkol: v zájmu všech pracujících, drtivé většiny národa svrhnout panství velkokapitálu, využít všech možných prostředků, jež nabízí buržoazní demokracie k revolučnímu (přitom nenásilnému) přechodu od kapitalismu k socialismu.
"Dialog" je časopis, který tlumočí kritické názory komunistů nesouhlasících s revizionismem a pravicovým oportunismem vedení KSČM. Sjednotit stranu na revizionistických a oportunistických názorech by znamenalo likvidovat ji jako stranu komunistickou. Jinak řečeno: "Dialog" spatřuje svou hlavní povinnost v záchraně komunistického charakteru strany, v jejím návratu k marxismu-leninismu.
Nic z toho zřejmě nepochopil Jaromír Dočekal, autor článku "Teoreticko-praktické konference" v příloze Haló novin "Naše pravda" (22. 4. 2013). Článek byl přetištěn ze Zpravodaje OV KSČM Praha-východ č. 4/2013. Zaútočil v něm nevraživě proti "Dialogu". Prý vede "nechutné útoky na vedoucí funkcionáře KSČM, označuje je za majitele strany, rudé barony, vládce KSČM". Nic z toho na našich stránkách čtenáři "Dialogu" nenajdou. "Dialog" prý "rozhodně nepřispívá k jednotě a akceschopnosti strany". Je prý "jakousi pátou kolonou ve straně". Vůbec si neklade otázku, o jakou jednotu se komunistům musí jednat. A proti čemu.
Není divu, že Jaroslav Kojzar, odpovědný redaktor "Naší pravdy", pohotově přetiskl ve své příloze tento Dočekalův příspěvek. "Dialog" je mu - stejně jako mnohým funkcionářům KSČM - také trnem v oku. Už proto, že se náš časopis dožaduje jednoty a akceschopnosti strany, o něž se tolik strachuje funkcionář Prahy-východ, nikoli na bázi revizionismu a oportunismu, ale na principech marxismu-leninismu. Na těch principech, na nichž byl založen rozmach reálného socialismu. Na těch principech, jejichž narušení a popření způsobily největší tragédii, jež se odehrála ve XX. století - zánik světové socialistické soustavy, zánik SSSR. Na těch principech, které musí být v základě všech aktivit k obnově komunistického hnutí. Redakce
Redakce,
Dialog č. 297, červen 2013
Objednávky, připomínky, dotazy i své články do marxisticko-leninského měsíčníku „Dialog" můžete zasílat na adresu: Orego, Box 13, 257 26 Divišov, orego@orego.cz.
Abonnieren
Kommentare zum Post (Atom)
Keine Kommentare:
Kommentar veröffentlichen