Vytvořit severokorejskou hrozbu

Washington potřebuje nepřátele. Když žádní nejsou, vymyslí si je. Severní Korea prošla ústředním castingem. Pchjongjang nikoho neohrožuje. Gauneři ve sdělovacích prostředcích mluví jinak. Obama stejně tak. Na jedné straně tvrdí, že válku na Korejském poloostrově nikdo nechce. Nutí Pchjongjang, aby „se zabýval mírem“. Na druhé straně zvyšuje napětí. Obvinil severokorejské předáky ze „špatného chování“, v“vyhrožování“ a „provokací“. Vytváří stav krize, jež neexistovala. Piplá si tím trable. V pátek (19. 4.) John Kerry Kim Čong Una varoval. Zkušební vypuštění rakety Musudan rozjitří už tak nestabilní, potenciálně nebezpečnou situaci“, prohlásil. Tvrdil, že Washington je přístupný jednáním. Nejprve přijde denuklearizace Severu. Od skončení válečného stavu Korejské války Amerika nikdy nevyjednávala v dobré víře. Dané sliby byly rozbity. Severokorejci si to pamatují. Snahy normalizovat situaci byly zavrženy. Dlouhotrvající nejisté příměří trvá. Fidel Castro to okomentoval. Promluvil o velkých výzvách, jimž je lidstvo vystaveno. „Situace vzniklá na Korejském poloostrově je jedním z největších nebezpečí jaderné války od říjnové krize kolem Kuby z roku 1962“, řekl. „jestli válka vypukne, lidé na obou polovinách poloostrova budou děsivě obětováni.“ Což poskytne další důkaz, že Obama je „nejzlomyslnější postavou v dějinách Spojených států“. Astro řekl, že jeho výzvou je zabránit válce. Je také na Američanech, aby to požadovali. Zvyšování napětí je specialitou USA. 13. února uvedlo společné prohlášení ze schůzky ministrů zahraničí Spojených států a Korejské republiky: „Spojené státy potvrzují svůj závazek bránit Korejskou republiku v brázdě nedávných nepřijatelných severokorejských provokací. Obě strany se shodly na důležitosti denuklearizace Severní Koreje, neboť vědí, že severokorejský nebezpečný jaderný a raketový program ohrožuje nejen její sousedy, ale i její vlastní lid. Spojené státy bděle stojí na straně Korejské republiky. Obě země setrvávají zavázány cíli mírové denuklearizace.“ Amerika je jaderně vyzbrojená a nebezpečná. Její arzenál a celosvětově rozmístěné systémy činí nemyslitelné možným. Strategické i taktické jaderné zbraně jsou zaměřeny na oblast. Washington tvrdí, že má právo je použít preventivně. Nakonec to i možná udělá. Je to reálná hrozba. Ofenzivní systémy raketové obrany jsou v oblasti na souši i na moři. Obkličují Rusko, Čínu a Severní Koreu. Jsou klíčovou součástí americké politiky prvního úderu. Obama jejich rozmístění uspíšil. Amerika zároveň podněcuje Rusko a Čínu, aby své jaderné arzenály snížily. Chce Severní Koreu bez jádra. Což činí první úder USA pravděpodobnějším. Amerika je dosud jedinou zemí, která jaderné zbraně použila. Není těžké si představit, že to udělá znovu. Východní Asie je prvotním terčem. Čína, Rusko i Severní Korea to vědí. Termonukleární katastrofa je možná. Washington ohrožuje celou oblast. Severní Korea je obviňovaná. 12. dubna redaktoři New York Times pod titulkem „Severokorejský problém“ uvedli: „….Washington (je) ochotný obnovit na dlouho zastavená jednání, ale jen pokud Severokorejci … skutečně postoupí v denuklearizaci. Ale nahlédnutí do jaderných záměrů Severní Koreje a na reakci americké politiky je stejně mlhavé jako jindy. Zpravodajská služba obrany (Defense Intelligence Agency) zvonila na poplach ve čtvrtek (18. 4.) zprávou, již shrnula s »mírnou důvěrou«, že Sever dokáže vypustit raketu s jadernou hlavicí. Severní Korea představuje akutnější jadernou hrozbu než Írán.“ Washington prozatím „nedokázal omezit ani jaderný zbrojní program, ani jeho Severu, ani jeho bojechtivost“. Náhradou za krutá fakta je nadsázka a dezinformace. Prsty ukazují špatným směrem. Čtenářům se systematicky lže. Je to běžná praxe Times. Drží se tím v sevřeném útvaru s imperiální politikou Washingtonu. Redaktoři Times nejsou jediní. Zbytek západních sdělovacích prostředků se jim vyrovnává. 2. dubna redakční rada Washington Post pod titulkem „Severní Koreji odpovíme finančními sankcemi“ uvedla: „Severní Korea si dokázala vymyslet provokativní oznámení, namířená na Washington. Kim Čong Un vyhlásil válečný stav. Mohl by se tento nezkušený třicetiletý diktátor připravovat na Spojené státy nebo Jižní Koreu? Znepokojivou skutečností je, že u outsiderů je prakticky nemožné si být jistý. Hraje starou a důvěrně známou hru. Přiživuje atmosféru krize, aby tak získal podporu a tlačil Spojené státy a jejich spojence do otevřených vyjednávání. Předešlé vlády USA se tvrdě poučily, že odpovídat na provokace diplomacií nevede k ústupkům, ale jen k dalšímu kolu provokací.“ Redaktoři Postu jako obvykle překroutili pravdu. Pchjongjang je obviňován z bojechtivosti a neupřímnosti. Chtějí, aby byla zavedena tvrdší politika. Mírovým vyřešením konfliktu pohrdají. Chtějí opatření, jež by zvýšila šanci na válku. Možná dostanou, co chtějí. Možná toho budou litovat. Redakční zpráva magazínu Wall Street v televizních zprávách stanice Fox News se zeptala: „Co mají Severáci v úmyslu?“ Odpověděli tři diskutující. Matt Kaminski řekl, že to, co se děje, se dělo už dřív. „Když je zatlačíte příliš daleko, mohou udělat nějakou pitomost. Jsou nevypočitatelní.“ Na to Dan Henninger: „Otec a děd Kim Čong Una byli mnohem labilnější než on.“ Obvinil je ze zločinů, jichž se nedopustili. Běžná praxe mediálních gaunerů. Henninger tvrdí, že Pchjongjang dokáže udělat útok podobný Pearl Harboru. Kim Strassel řekl, že krizi vyrobila Severní Korea, aby si tak zajistila vysokou úroveň rozhovorů a získala ústupky od Západu. Diskuse pokračovala ve stejné linii. Pchjongjang byl obviněný, že provokuje Washington. Prsty ukazují nesprávným směrem. Redaktoři Journalu ve stejné době tvrdili, že Írán se stává „jaderným“. Redaktoři Chicago Tribune pod titulkem „Další Severní Korea? Ne, díky. Takže Írán zmáčkněte. Tvrději.“ Uvedli: „Severní Korea může kdykoli vystřelit rakety… My všichni čekáme, co bude dál, nikdo na Západě neví, co má Kim Čong Un v úmyslu. Severní Korea navyšuje svůj jaderný arzenál. Hrozbami jaderné odplaty proti USA a dalším nepřátelům si vynucuje světovou pozornost.“ Možná dokáže vypustit jadernou zbraň balistickou střelou. „To všechno znepokojuje nejen americké veřejné činitele, ale i spojence USA v oblasti… Teď si představte svět ne s jednou hlučnou a jadernými zbraněmi podepřenou Severní Koreou, ale se dvěma. Čili si představte svět, kde budou jaderný arzenál kontrolovat i islámští despotové z Íránu.“ Soudobí redaktoři Tribune okopírovali někdejšího vydavatele Roberta McCormicka. Byl otevřený a konzervativní, fanaticky pravicový, protiodborářský a svárlivý. Byl dědicem majetku International Harvester. Stal se strůjcem panování Republikánské strany. Podporoval vpád Ameriky do Mexika v roce 1916. V onom konfliktu byl majorem kavalérie. Za I. Světové války byl dělostřeleckým důstojníkem. Dotáhl to na plukovníka. Byl horlivým antikomunistou. Jeho redakční sloupky komunismus odsuzovaly. Ty dnešní jdou v jeho šlépějích. Podporují tvrdá opatření proti Severní Koreji a Íránu. Obviňují obě země z toho, že napadají Ameriku. Alexander Voroncov vede Ruský institut orientálních studií. Hlásá, že severokorejské obavy jsou pochopitelné. Obává se každoročních americko-jihokorejských válečných her. Ty připravují válku. Je to zřejmě úmyslem Washingtonu; jeho politika popírá jeho rétoriku. Obama vede několikeré imperiální války. Amerika chce nikým neohrožovanou nadvládu nad světem. Východní Asie představuje konečnou, nejzazší hranici. Washington odsuzuje mír. Dává přednost válce. Ohrožuje lidstvo. Napadení Severní Koreje nebo Íránu může urychlit globální válku. Nebezpečí je skutečné. Obě země mají pochopitelný důvod se bát. Stephen Lendman, www.mathaba.net 19. 4. 2013