VIRUS ANTISTALINSKÉ LŽI

Poměr lidí k Josifu Stalinovi je určen jeho informovaností o něm i o Sovětském svazu toho období Vypráví Jakov DŽUGAŠVILI, pravnuk Josifa STALINA, vnuk jeho staršího syna Jakova Dějiny jedné země jsou pro její národy neocenitelné dvojně. Dnes antistalinská propaganda, kterou rozvířili následovníci Gorbačova, získala už doslova protinárodní charakter. Pravnuk Josifa Stalina, umělec i veřejný činitel Jakov Džugašvili myslí, že tato lež je nasměrována konkrétně ani ne proti vůdci, ale proti všemu sovětskému lidu, proti jeho historii a jeho sebeuvědomění. Vy a váš otec Jevgenij Džugašvili se často zúčastňujete rezonančních soudních jednání týkajících se obrany cti a důstojnosti Josifa Stalina. Jedním z hlavních témat těchto soudních jednání je - Katyňská tragédie, kde z postřílení polských důstojníků obviňují sovětské vedení. V r.2009 se se mnou spojil Leonid Nikolajevič Žura a poprosil, aby můj otec Jevgenij Jakovlěvič mu dovolil iniciovat u soudu jednání o obraně cti a důstojnosti Josifa Stalina. Žaloba byla podána na ,,Novuju gazetu“za opublikování statě Anatolije Jablokova ,,Viníkem byl označen Berija“. Dle ruských zákonů podobnou žalobu smí podat jen blízký příbuzný Josifa Stalina. Můj otec souhlasil, a tak Leonid Žura se stal oficiálním zástupcem otce u soudu týkajícího se této záležitosti. Můj otec navíc pokládal za nutné, aby společně s Leonidem Nikolajevičem jej zastupoval i historik Jurij Muchin. Potom se k nim připojil ještě Sergěj Emiljevič Strygin – autor nezávislého vyšetřování Katyňské tragédie (www.katyn.ru). Tato trojka již několik let nahání hrůzu ,,bojovníkům se stalinismem“ už jenom tím, že ,,uskutečňuje jejich sen“. Totiž právě oni vyžadují soud nad Josifem Stalinem. Tak tedy prosím, máte soud, přijďte a dokazujte jeho ,,zločiny“. A jaké jsou úspěchy? Soudní procesy naprostou bezmocnost žalujících na Josifa Stalina. Na rozdíl od studia radiostanice ,,Echo Moskvy“ nebo kabinetu redaktora ,,Novoj gazety“, museli se naši oponenti zodpovídat za své bláboly. Naši představitelé jim v tom aktivně ,,pomáhali“ tím, že jim zadávali různé otázky, na které museli odpovídat, jak to zákonodárství vyžaduje. Historici odvedli co do měřítka překvapivou práci odhalující nehorázné lži o Josifu Stalinovi i historii SSSR. Jurij Muchin, nehledě na krajní vytížení (na něj jsou uvaleny dvě trestní žaloby ve věci ,,ruského“ extremismu), prodělal operaci srdce a přesto ještě v den soudního jednání či okamžitě po něm začal psát vyčerpávající reportáž o tom , co se tam dělo. Nyní tyto reportáže jsou spojeny v knize pod titulem ,,Soud nad Stalinem“. Upozorňuji, že naše veřejné sdělovací prostředky, jak oficiální, tak i jakoby opoziční, zachovávají svorně o těchto procesech mlčení. Dokonce ,,Echo Moskvy“ i ,,Novaja gazeta“ daly přednost mlčení, přestože byly bezprostředními účastníky tohoto soudu. Je mi známo, že váš bratr se zviditelnil svou činností v filmu… Ano, můj starší bratr Vissarion je režisérem a scénáristou. Jeho diplomová práce ,,Kámen“ získala cenu na Oberhausenském mezinárodním kinofestivale krátkometrážních filmů v r.1998. V roce 2000 ukončil práci na filmu ,,Jakov – syn Stalina“, vyprávějícím o životě a smrti našeho dědy, staršího syna Josifa Stalina. Toho, který se dostal do německého zajetí? Bohužel, můj bratr, tak jako celá naše rodina i mnozí další, byl pod vlivem goebbelsovské a chruščovovské propagandy, že Jakov byl v německém zajetí. Před několika lety jsem poznal historika Jurije Ignatějoviče Muchina, který na této goebbelsovsko-chruščovovské lži o Jakovovi nenechal kámen na kameni. Jak máte v plánu bojovat s tímto, už zakořeněným mýtem? Můj bratr se seznámil s výkladem historika, plně s ním souhlasí a přemýšlí o novém filmu o Jakovovi. Myslím, že to bude senzace, protože teď můžeme i dokázat, že Jakov se nedostal do zajetí, ale padl v boji blízko Vitebska a legenda o jeho pobytu v zajetí je výsledkem nacistické propagandy. Nakolik je mi známo, jak u vás, tak i u vašeho otce Jevgenije Džugašviliho se vytvořily ne zrovna nejlepší vztahy s některými příbuznými. Proč s nimi neudržujete kontakty? Je lži o Josifu Stalinovi neurážejí a někteří z nich tyto lži dokonce rozšiřují. S nimi nemám společnou cestu, protože mne tyto lži urážejí a já všemi možnými prostředky, které jsou k dispozici, tyto lži odhaluji a snažím se lidem předložit pravdu. Na mých stránkách v části PRESS předkládám materiály, které by měl znát každý dospělý člověk, kterému taková slova jako ,,spravedlnost“, ,,vlast“, ,,národ“ nejsou jen prázdným zvukem. Věc se má tak, že lež o Josifu Stalinovi a SSSR jeho období byla uměle vytvořena s cílem podlomit autoritu lídra státu , aby odradila lid od jakéhokoliv pokusu pochopit smysl a jevy událostí v dobách jeho života a jeho úlohu v těchto událostech. Tato lež byla nasměrována ani ne tak proti Josifu Stalinovi a jeho příbuzným, ale především proti ruskému lidu. Lži o něm jsou snahou vzít ruskému národu (a společně s ním i dalším národům, které společně s ruským budovaly první na světě společnost zbavenou příživníků) schopnost čelit jak vnějším, tak i vnitřním hrozbám. Lež o Stalinovi je podlými lidmi vytvořený virus, který ničí obranný mechanismus národa, odpovědný za rozpoznání hrozby, nebezpečí. Nakonec, lži o něm – jsou pokus součastných elit ospravedlnit rozkradení majetku, který uhájil a rozmnožil sovětský lid. Tyto kreatury zmalátněly a domnívají se, že ten majetek mohou už oni i jejich paraziti - potomci zneužívat navždy. Něco mi však říká, že to ,,navždy“nepotrvá už dlouho. Nedokážu říct přesně, proč tak nebo jinak téměř všichni Stalinovi potomci podporují antistalinské lži. Pravděpodobně má k tomu každý své důvody. Jaký je poměr k Josifu Stalinovi v Gruzii? Poměr lidu k Josifu Stalinovi je určován jeho informovaností o něm i Sovětském svazu tohoto období. Toto jsou dvě nejvíce obelhaná témata a aby se bylo možno v tom vyznat, třeba mít přístup k specifické literatuře a tato literatura je převážně ruskojazyčná. Vládci Gruzie už téměř 10 let vytlačují z Gruzie ruský jazyk a dosáhli v této snaze ,,nešpatných“ výsledků: mladé pokolení prakticky už neumí rusky. Ale i ta část národa, která ruštinu nepokládá za ,,jazyk okupantů“a pokračuje v kontaktu se světovou kulturou prostřednictvím ruského jazyka, se zvlášť nezabývá tématem stalinismu. Většina Gruzínců dnes nemá zájem se těmito otázkami zabývat, protože jsou deprimováni svou krajně ubohou materiální situací a také zrůdnou, co do podlosti, antisovětskou (a v podstatě antiruskou) a antistalinskou propagandou, která pryští z TV (a v čtyřmilionové Gruzii vysílají dvě desítky kanálů)! Třeba mít pevnou psychiku i vážnou motivaci, aby v takových podmínkách člověk nevěšel hlavu a kladl odpor. Proto třeba přiznat , že v Gruzii stalinovci nijak neovlivňují nálady a povědomí lidu. Nehledě na tak smutnou situaci, kladný obraz Stalina, přinášený některými články a projevy, podobně jako silný paprsek světla proniká do rozumu a srdcí lidu a nutí se zamyslet o tom člověku. A o jeho činech. Jaké jsou výsledky vašeho posledního procesu proti žurnalistovi Vladimíru Poznerovi? Měl jsem možnost být přítomný tomuto procesu a také jsem měl ,,štěstí“ pohledět do tváře tohoto ,,guru TV blábolení“ z bezprostřední blízkosti. Ironií osudu se proces konal 21. prosince – v den narození Josifa Stalina. V čem je jádro: Vladimír Pozner ve své tradiční replice v konci jednoho přenosu obvinil Josifa Stalina v v postřílení polských důstojníků v Katyni. Když se dozvěděl o soudním jednání, do etéru ,,Echo Moskvy“ prohlásil, že je připraven dokumenty dokázat u soudu vinu Josifa Stalina na postřílení Poláků. Přišel na zasedání soudu doprovázen dvěma právníky (jedna z nich byla zjevně v přátelském poměru se soudkyní). Pozner vyložil na stůl dva ze čtyř ohlášených dokumentů z ,,veledůležitých“ složek falzifikátů katyňských událostí. Soudkyně okamžitě dala najevo, aby tento ,,dokument“ odložil stranou a úplně na něj zapomněl. Vladimír Pozner na něj tedy zapomněl, tak jako zapomněl na své strašné prohlášení, že pomocí dokumentů dokáže Stalinovu účast na zastřelení Poláků. Místo toho začal obhajovat své ústavní právo na blábolení, to je vlastní mínění. Zaznamenal jsem, že všichni ,,bojovníci se stalinismem“při soudních procesech místo toho, aby uvedli konkrétní důvody ve prospěch svých tvrzení, se zabývají obranou svého práva na vlastní mínění.V jedné z přestávek došlo ke sporu s Vladimírem Poznerem, týkajícím se jím k soudu donesených ,,dokumentů“. Prokázalo se, že vlastně tyto papíry viděl poprvé v životě. Navíc se ukázalo, že ani nikdy neslyšel, že uvedené papíry jsou zjevné padělky. Co to znamená? Znamená to, že Vladimír Poznej, přestože věděl o tématu soudního sporu a do začátku soudu měl minimálně dva týdny k dispozici, neráčil věnovat alespoň hodinu svého času, aby se alespoň seznámil s tímto tématem na internetu. Tak např. na mou připomínku k materiálu jednoho z ,,dokumentů“, konkrétně ,,Berijova dopisu“ - Zda mohl Lavrentij Berija v r. 1940 něco přikázat ,,trojce“, když tyto byly už v r. 1938 zrušeny? Pozner na to ,,vystřelil“: ,,Mohl!“ Jedním slovem -,,guru“. Tverský soud Moskvy potvrdil, že v r. 1941 polské důstojníky postříleli Němci? Skutečně, závěr soudu se Státní dumou se stal senzací. Ne, jednání bylo zamítnuto, ale ve svém rozhodnutí soudkyně dvakrát černé na bílém napsala, že v Katyni v září 1941 Poláky postříleli Němci. Tohle už je velké vítězství! Už to není publicistika, ale dokument, který se stal veřejně známým a skutečnost byla ustanovena soudní cestou. Blahopřeji všem čestným lidem, především čestným Polákům, k tomuto vítězství! A všem padouchům, i těm polským, doporučuji zásobit se ověřenými důkazy. Jeví se stalinizace alternativou dnešní antisovětské ,,slepé uličky“, jako jiná cesta rozvoje společnosti vcelku? Ano, tato osvěta lidu je i objasněním toho, co ještě chtěl Josif Stalin udělat, co se mu podařilo udělat, kdo a proč se protivil jeho reformám. Bez odhalení lží o Stalinovi i o historii SSSR tohoto období není jakákoliv stalinizace možná. Dmitrij FAKOVSKIJ, spisovatel, Kyjev Přeložil Petr Chodil