Ve Slivici proti přepisování dějin

U Památníku vítězství na Slivici se sešli v pátek 10. května 2013 členové a příznivci Komunistické strany Čech a Moravy, Klubu českého pohraničí, Svazu mladých komunistů Československa a dalších organizací, aby uctili památku bojovníků za naši svobodu, kteří položili život v poslední bitvě druhé světové války právě v těchto místech. Sjeli se sem nejen z okresu Příbram, ale například i z Berounska, Kutnohorska a Prahy. Mezi hosty, které přivítal zastupitel města Příbrami za KSČM Antonín Bartoň, byl i předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska a předseda Středočeského krajského výboru KSČM Stanislav Grospič (člen KČP). Kytici za Klub českého pohraničí položili členka KR Václava Králová, člen OR Antonín Dostál a vedoucí sekce Ochránců československých státních hranic při OR Příbram František Herynk. Starosta městyse Jince a člen Ústředního výboru KSČM Josef Hála (člen KČP) připomněl události spojené s osvobozením Příbramska a nevyhnul se ani nejožehavějším problémům současnosti. V dalším průběhu vystoupil předseda Okresní rady KČP Příbram Miroslav Maršálek. Podrobil kritice nepravdivé výklady dějin, upozornil na některé nehorázné příklady deformací a doporučil spolehlivé zdroje informací, vhodné i pro mladou generaci. Jako jeden z příkladů uvedl publikaci „Jak to bylo s osvobozením Plzně?“, na jejímž vydání se podíleli spolu s KČP i mladí komunisté. K dobrému dojmu přispěly kromě vlajek České republiky i prapory a vlaječky KČP, SMKČ a Sovětského svazu, proti nimž zde tradičně nikdo z účastníků nic neměl. Příznivě byli přijati i představitelé SMKČ a další zástupci mladé generace. OR KČP Příbram, http://www.klub-pohranici.cz Poslední bitva druhé světové války v Evropě se bojovala na Příbramsku V pátek 10. května 2013 uspořádal OV KSČM v Příbrami vzpomínkový akt na oběti poslední významné bitvy druhé světové války v Evropě u osady Slivice u Milína na Příbramsku. I přes kapitulaci německé armády zde velitel ustupujících vojsk neváhal ještě 11. května 1945 použít tanků a dělostřelectva. Poslední výstřely padly 12. května v noci. Že se nejednalo o nějakou malou šarvátku, dokládá zapojení útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzánů a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic. Na Příbramsku se na konci války kolem silnice z Prahy do Strakonic nacházelo velké množství německých jednotek, ale i prchajících protektorátních úředníků, německých civilistů a příslušníků Ruské armády generála Vlasova. Objevily se zde i dobře vyzbrojené jednotky SS pod vedením velitele Waffen-SS generála Karla von Pücklera-Burghause, který již dříve odmítl respektovat kapitulaci, kterou 8. května v Praze německý generál Rudolf Toussaint složil do rukou velitele povstání generála Karla Kutlvašra. Ustupující Němci se snažili dostat do amerického zajetí a často bezdůvodně terorizovali místní obyvatelstvo. Jelikož ústupová cesta byla neprůchodná, rozhodl se fanatický nacista Pückler vybudovat u Slivice obranné postavení, které tvořily tři linie těžké techniky včetně tanků a minometů a přes 6 000 vojáků SS. Německý odpor zlomily děla, kaťuše a tanky Proti této přesile se postavili příslušníci partyzánské skupiny Smrt fašismu a revolučních gard z Příbrami a okolí, avšak neměli šanci na úspěch. Skupinu partyzánů, která se údajně dala oklamat bílým praporem, Němci postříleli. Německý odpor zlomili až příslušníci několika sovětských jednotek. Po průzkumu terénu zahájily 11. května odpoledne útok na postavení Němců pomocí děl a kaťuší. Do boje zasáhly i tanky. Poslední výstřely údajně padly 12. května ve 03:00. Na straně partyzánů a rudoarmějců zahynulo asi 60 bojovníků. Poměr ztrát byl neuvěřitelný, protože zatímco na naší straně zemřelo 60 Sovětů a 13 českých partyzánů, tak na německé straně ztráty čítaly 1000 padlých a 6000 zajatých. Zastřelil ženu, dceru a pobočníka Pückler podepsal kapitulaci v noci 12. května. Nejprve se pokoušel separátně vyjednávat s Američany, po strohém odmítnutí byl donucen podepsat kapitulační protokol se zástupci americké i sovětské armády. Krátce poté se zastřelil, před tím stačil zastřelit i svoji ženu, dceru a pobočníka. V roce 1970 byl v Slivici postaven pomník bitvy a od roku 2001 muzeum v Příbrami, armáda České republiky a české kluby vojenské historie každoročně pořádají rekonstrukci bitvy Převzato ze stránek Středočeského krajského výboru KSČM, http://sckr.kscm.cz