Nepřehlédněte… (3)

Jednou z příčin dočasné porážky socialistické výstavby v České republice před listopadem 1989 byla nekvalitní, strnulá, na klientelismu často založená kádrová a personální politika. Ověřené principy jako rotace kádrů, omezení délky výkonu funkce, opatření proti jejich kumulaci, cílevědomá politická a odborná příprava, soulad slov a činů, práce mezi lidmi byly často nahrazovány neupřímností, pochlebováním, kabinetním rozhodováním, odvoláním na úsloví "soudruh se osvědčil" i tam, kde nebylo s kým a jak srovnávat. Ne náhodou již jeden z prvních popřevratových sjezdů - tzv. kladenský (jinak již dávno vývojem překonaný) zakotvil princip "dvakrát a dost". Nyní stojí celá strana, její základní organizace, okresní a krajské výbory, před náročným úkolem prvního kola výběru možných kandidátů do poslanecké sněmovny, senátu, evropského parlamentu, obecních zastupitelstev. Předpokládá se, že návrhy budou vycházet ze zhodnocení práce dosavadních poslanců a zastupitelů, že bude přihlédnuto i k době, po kterou funkce vykonávají (a kolik jich vykonávají), že bude převládat snaha oživit volené orgány "novou krví" vzdělaných, ideově pevných a odborně zdatných kandidátů, kteří se nebojí svůj názor formulovat a veřejně prezentovat. Pravdou je, že tomu tak dosud není. Nejen pro vysloveně nedemokratické, regulační a diskriminační požadavek "umístit" na první tři volitelná místa jednoho mladého člena strany (k dosud požadovanému "umístění" nejméně jedné ženy), ale i pro představy i interpretace některých vedoucích představitelů strany. Jak rozumět vyjádření nejvyššího představitele, podle něhož se např. očekává volební výsledek do parlamentu ve výši 41 poslanců (proti stávajícím 26), což je značný příliv nových tváří, a tedy dosavadní poslance není nutno nahrazovat? Zde přeci nejde o počet nových (nebo znovu zvolených) poslanců, ale o to, že někteří ze stávajících jsou srostlí s poslaneckými lavicemi téměř polovinu svého života! Přitom jejich 15 až 20 let "poslancování" často veřejnost ani nezaznamenala (psali jsme o tom např. v Dialogu č. 2/2013). Faktické doporučení nejvyššího představitele ponechat na předních místech kandidátek dosavadní poslance a zastupitele (budou-li chtít znovu kandidovat) a pak je doplnit novými lidmi vyvolává poněkud podivné úvahy například v souvislosti s široce medializovaným případem jednoho z našich europoslanců, jehož dluhy za pouhých deset let narostly z původních 700 000 na neuvěřitelných 17 milionů korun s vyvrcholením exekucí na majetek zapsanou již v katastru nemovitostí (přitom mezi jeho neuspokojené věřitele patří např. zkrachovalá ostravská kampelička UNISON, sdružující prostředky především důchodců). Přičteme-li k tomu několikerou dopravní havárii spojenou se zraněním osoby na přechodu vozovky kompensovanou "mimosoudním vyrovnáním" a další podivnosti na jedné straně, a na straně druhé měsíční příjem 7.956 euro, plus 304 euro za každý den strávený v parlamentu, plus 152 euro za den při jednáních mimo Evropskou unii, plus nezúčtovatelných 4.299 euro na provoz kanceláře, plus 21.209 euro měsíčně na platy asistentů atd., nabízí se otázka: jak takový člověk může kvalifikovaně rozhodovat o ekonomických problémech půl miliardové Evropské unie, jakou bonitu může mít jeho Nové čtení Marxe? Objektivně připouštím, že může existovat nepraktický genius (i když v současné době mně to připadá jako velmi pošetilá představa). Pak ovšem může být chován ve skleníkovém prostředí, kde může bádat a neškodit. Jde totiž i o mravní étos případu. Ostuda a problémy tohoto člověka totiž je i ostudou a problémem celé strany, s níž je spojován. Nejsme-li jako oni, nemůžeme se chovat jako oni. ODS i ČSSD se svých problematických poslanců zbavuje, i když třeba až pod tlakem veřejnosti, jen proto, že jejich mravní i hospodářské poklesky znevažují politiku těchto stran. Údajné vyjádření našeho vedení, že nic zatím dělat nebude, neboť dotčený slíbil, že dá věci do pořádku, pokládám za arogantní políček do tváře všem poctivým a čestnými členům KSČM i jejím sympatizantům. Rozhodně nechci a není mým cílem rozpoutávat nějakou honbu na čarodějnice. Jsem však bytostně přesvědčen, že údajné "zásluhy" za dvacet let poslancování spolu s místopředsednictvím ve stínové vládě a další dlouholeté lukrativní či prestižní posty nejsou důvodem pro toleranci, neboť objektivní zájmy strany a celku musí být nadřazeny subjektivním představám jednotlivců. Myslím, že tento přístup by měl být prioritním nejen při nadcházejícím výběru a přípravě kádrů, ale prolínat veškerou činností KSČM. (Podle dostupných informací nejde o případ jediný či ojedinělý, pouze se odlišuje ekonomickou velikostí a mravním dopadem.) Ladislav Šafránek, Dialog č. 297, červen 2013 Objednávky, připomínky, dotazy i své články do marxisticko-leninského měsíčníku „Dialog" můžete zasílat na adresu: Orego, Box 13, 257 26 Divišov, orego@orego.cz.