JAK JE TO S VÝVOJEM V KSČM DLE "LEVICOVÝCH SOCIOLOGŮ"?

Poznámka k rozhovoru se sociologem Lubomírem Vackem, Haló noviny (Naše pravda), 8. 4. 2013 L. Vacek na otázku, jak je to s "KSČM? Jak vidíte její preference a příští vývoj?", odpověděl mj. následovně: "KSČM, jako každé politické uskupení, má různou názorovou strukturu. Podle mnoha sociologických šetření má … nejpevnější, stabilní jádro členů. Kolísající příznivci již dávno zakotvili u politických sousedů. Prokazatelně nejsilnější je myšlenkový proud členů, ale i sympatizantů, jichž je minimálně desetkrát, ale až patnáctkrát více než členů KSČM, směr, který se jednoznačně shoduje na základních parametrech cílů a programu strany. A tzv. konzervativní proud ve smyslu zastávání rigidních myšlenek a stanovisek bez přihlédnutí k současnosti je dost diferencován. Postupně ztrácí stoupence, ukazuje se, že nemá šance v diskusích ani v politické praxi uspět. Netvoří ani desetinu z členů, natož sympatizantů KSČM." Potud slova L. Vacka. Je třeba se kriticky vyjádřit především k oněm vágním a zcela zavádějícím pojmům, jež L. Vacek při označení existence jakéhosi tzv. konzervativního proudu v KSČM používá. Jsem, mírně řečeno, na rozpacích, hovoří-li dnes takto marxistický sociolog, přestože, historicky vzato nejde jistě o nic nového. Neboť takovýchto matoucích pojmů jako pojem "konzervativní", který implikuje použít v protikladu pojem "progresivní", se zcela záměrně a v hojné míře v KSČ používalo např. již v letech 1968 -1969 i v době úspěšného, protože vítězného kontrarevolučního převratu na přelomu let 1989 až 1990. Převratu, který mnozí z oněch jiných - "nerigidních" ("netuhých" a "poddajných"), "progresivních" členů strany - nejen přivítali (např. J. Svoboda, M. Ransdorf, M. Grebeníček, J. Dolejš ad.), ale někteří z nich dokonce spoluorganizovali. Byli proto nejen v daném případě, ale jsou i dnes prezentováni jako "nerigidní" a "moderní", neboť jistě patří do onoho údajně "nejsilnějšího myšlenkového proudu" členů i sympatizantů KSČM. Proudu, "který se jednoznačně shoduje na základních parametrech cílů a programu strany." Jen musím připomenout, že z mnou uvedených nejvyšších funkcionářů KSČM, představoval jistou výjimku J. Svoboda. Ten ve funkci předsedy KSČM, vědom si právě rozporu mezi programem, politikou a názvem strany (!), ovšem usiloval o převedení její členské základny k sociální demokracii, což se mu ovšem nakonec nepovedlo, tak stranu demonstrativně opustil. Marxistický sociolog by měl zcela jasně a konkrétně identifikovat a popsat nejen ty, kdo prý tvoří onen dosti diferencovaný, údajně "konzervativní", "rigidními myšlenkami a stanovisky" "oplývající" proud v KSČM, který netvoří ani desetinu z členů. Určit, kdo jsou ti "konzervativci" a vlastně ve vztahu k čemu a komu jsou konzervativní? O jakou "rigidnost" (tuhost a nepoddajnost) ve vztahu nejen k onomu "nejsilnějšímu myšlenkovému proudu" zde jde? Jinak může jít jen o dohady a spekulace, kdy vše záleží jen na našem, osobním postoji, jaký k naplnění obsahu pojmu "rigidnost" zvolíme. Budeme-li např. hodnotit přístup vedení KSČM k marxismu-leninismu, zvláště k vědeckému socialismu a komunismu, k organizování a průběhu pražských teoreticko-politických konferencí, k Marxisticko-leninskému odbornému klubu (MLOku), SMKČ a zvláště ke komunistickému měsíčníku "Dialog", jde u nich o skutečnou víc než "rigidnost". Ze strany vedení KSČM jde fakticky o letitou "tichou válku" vedenou proti komunistům, těm, kteří se nezřekli marxismu-leninismu, komunistické identity strany, jejího skutečně komunistického charakteru, daného její teorií, jejím marxisticko-leninským, komunistickým programem, charakterem organizace a činnosti. Proti těm, kteří chtějí, aby charakter strany odpovídal jejímu názvu! Vyjdeme-li z logiky uvedeného členění strany za prvé na ony tzv. "rigidní konzervativce", použiji-li těchto matoucích pojmů, kdy jsem se již v nejobecnější rovině tento prezentovaný proud - tzv. "konzervativce", pokusil postihnout; a za druhé na "progresivity" (sice jen implicitně naznačené), jako nerigidní "většinu", explicitně označenou za směr, který se prý "jednoznačně shoduje na základních parametrech cílů a programu strany". Nyní bych se proto chtěl vyjádřit k tomuto proudu, jehož zastánci prý nejsou nositeli "rigidních myšlenek a stanovisek". Má jít o pružně, "nově", "moderně" a levicově smýšlející členy a funkcionáře KSČM, kteří prý "přihlížejí k současnosti" a jsou tedy nositeli jakéhosi "nového myšlení"? Přece již dobře víme, ač si to mnozí stále nechtějí za žádnou cenu připustit, co ono "nové myšlení" nejen gorbačovské éry "perestrojky" přineslo. Víme, že sehrálo klíčovou roli v destabilizaci a destrukci světové socialistické soustavy, že se stalo jedním z hlavních nástrojů k otevření prostoru pro kontrarevoluční převraty nejen v SSSR, ale i v Maďarsku, Polsku, NDR, Bulharsku i ČSSR atd. A právě toto myšlení v KSČM přežívá a nadále naplno působí spolu s eklektickou směsí různých "nových čtení" Marxe, reformistických iluzí atd. A toto vše je právě již zakotveno v přípravných i zakládajících dokumentech KSČM! Přitom nejde o žádné "nové", ale v podstatě dle svého obsahu o naprosto staré myšlení, přístupy a interpretace, které mají své hluboké kořeny v dávné minulosti - již v revisionismu a oportunismu stran Druhé a Dvaapůlté internacionály, tedy v myšlení 19. a 20. století. Takže, když je již užíváno pojmu rigidní, pak zde by mohl najít své jisté, smysluplné opodstatnění. Neznám počet ani sociální, profesní a věkovou strukturu respondentů, ani položené otázky a odpovědi na ně ap. Avšak některé z otázek a odpovědí v rozhovoru L. Vacka jsou spjaty s laciným "známkováním" bez uvedení alespoň něčeho konkrétního, co by potvrzovalo jakoukoli "oprávněnost" označovat oněch "ani ne 10 %" členů KSČM za "rigidní" "konzervativce". Takovýto přístup při prezentaci výsledků sociologických průzkumů tyto průzkumy spíše znevěrohodňuje. Nemluvě o tom, že je zde "cítit" cílené zadání ze strany "hlavního", "nerigidně myslícího" proudu ve vedení KSČM. Zdeněk Košťál, Dialog č. 297, červen 2013 Objednávky, připomínky, dotazy i své články do marxisticko-leninského měsíčníku „Dialog" můžete zasílat na adresu: Orego, Box 13, 257 26 Divišov, orego@orego.cz.